Případy soudce Ti Umění truchlit

Taková oddychovka. Neotřelé prostředí star(odávn)é Číny je atraktivní, ale nevyužité. Víceméně žádné skutečné reálie, přiblížení stylu života a podobně. Hlavní dějová linka není úplně špatná, finální zvrat ji pozvedává, ale výrazně by jí prospěl vyšší počet postav, protože ty se s mírnou nadsázkou dají spočítat na prstech jedné ruky a žádná z nich není nijak extra propracovaná. Na hlavní děj se nabaluje několik menších případů, které jsou ale vyřešeny stylem veni vidi vici, jinými slovy čtenář prakticky nemá šanci se do pátrání po pachateli zapojit, protože nedostane žádná vodítka a zničehonic soudce Ti záhadu vyřeší. To vše jsem ale schopná přejít. Co ale přejít nedokážu, je překlad. Původní text neznám, ale připadá mi přinejmenším zvláštní používat v knize zasané do tohoto místa a času slova jako "šéf", "indiskrence" nebo "transvestita" a další. Neologismus "zločinka" mě bude strašit ještě hodně dlouho. Knihu doporučuji jako prázdninové čtení čtenářům bez jazykového cítění.

Vidím tady aktuálně 68% - 13 hodnocení. Většina uživatelů dala za slabší 4, pouze dva další dali horší hodnocení než tři. Pro mne byla kniha spíše příjemným překvapením, protože v minulosti jsem se setkal nejméně s jednou od tohoto autora, která mne naprosto zklamala, a matně se pamatuji, že i další kniha o soudci Ti, od nějaké autorky, jméno si teď nevybavuji, také nedopadla nejlépe. Neříkám, že je to první liga, ale je to příjemné a dobré počtení, a to vůbec není málo. Zatím i já dávám, možná nepatrně slabší čtyři, po konfrontaci s dalšími díly autora hodnocení ještě upravím, ale pravděpodobně se i potom bude pohybovat mezi třemi a čtyřmi a půl. Teď si přečtu ostatní komentáře, a možná k tomuto ještě něco dodám. Naleznu li později chvíli, přidám ještě i malou ochutnávkovou citaci. - Co napsala Nerevanin bohužel 100% platí. Jen jsem se snažil nebýt moc kritický. A ještě závěrečná poznámka - kniha byla půjčena z místní knihovny.