Případy soudce Ti. Poprask u Čínské zdi

Není to (úplně) špatné, najdou se tam občas nádherné momenty. Bohužel pro čtenáře Gulika, bývá Lenormandův Ti často spíše karikaturou toho na co jsme byli zvyklí. Dobové reálie a historické souvislosti nejsem schopen posoudit. Velké naděje v tomto směru si ale nedělám. Ještě ke knize v papírovém vydání. Text je tištěn blízko ke středu knihy, kterou je tak nutné držet skutečně plně rozevřenu. Při čtení se kniha špatně drží, a při sebemenší nepozornosti vypadne z ruky. Zvláště od poloviny textu se pravidelně opakují slabší místa, při kterých pozornost ztrácíte. Obvykle jsem četl večer před spaním. Pět stránek bylo maximem. Posledních 30, 40 stránek jsem tak četl snad dva týdny. Nakonec jsem četl dál už jen proto abych dočetl. V některých místech to bylo únavné.

Když jsem četla první z příběhů soudce Ti napsaných Frédéricem Lenormandem, byla jsem téměř pohoršena nad tím, že se nejedná o pokračování mnou velmi oblíbených a obdivovaných detektivek Van Gulika, ale o jakousi parodii, v níž soudce Ti není hodný obdivu v ničem jiném, než v rozluštění záhadné vraždy. Když jsem se ale smířila s tím, že shoda je pouze ve jménech a nikoli v charakterech postav, které v reáliích staré Číny ( a i těch poněkud karikovaných) uvažují a do určité míry se i chovají moderním způsobem, začaly mne i tyto detektivky bavit, zejména i pro ironii až sarkasmus, kterým tento soudce Ti rozhodně nešetří. Také postava První manželky je velmi povedená a její zásahy do pátrání soudce Ti nemají chybu. Poprask u Čínské zdi odehrávající se v pevnostním městě pod vojenským velením a při obléhání barbary má spád, je plný zvratů, a konečné řešení bude pro většinu čtenářů překvapující.