Najuznávanejší britský autor hororov? Tak to sa na Clivea Barkera fest rýchlo zabudlo. Vždy, keď pri horore na obálke vidím lebku, trhne mnou. Je to klišé, ale musím uznať, že konkrétne táto nevyzerá zle. Je to vskutku reprezentatívne vydanie: tvrdá väzba, 352 strán a okrem samotných poviedok sa dočkáte edičnej poznámky, v rámci ktorej je uvedený napr. originálny názov každej poviedky, prípadne dokonca to, kde bola historicky prvý raz uverejnená. To oceňujem. Spomenúť musím tiež autorov životopis z pera Milana Žáčka. Žiaľ, čo sa týka samotných poviedok, o čo viac som sa tešil, o to viac som na konci zostal sklamaný. Nedočkal som sa ani jednej poviedky, z ktorej by som zostal uveličený, ktorá by ma dostala, zaujala, šokovala, inšpirovala. Občas sa objavil sľubný náznak, ale pomerne rýchlo utiekol rovnako bleskovo, ako divoký zajac, ktorého ste načapali skoro ráno na lúke a on si vás o pár sekúnd neskôr všimol a už z neho vidíte len chvost miznúci v kroví. Poviedky sú dobre a zručne napísané, disponujú atmosférou a od Campbella si v budúcnosti určite ešte dačo rád prečítam. A budem dúfať, že to bude lepšie, než Desivé důsledky. Do ktorých mimochodom jednotlivé poviedky vyberal sám pán autor osobne. Štvorhviezdičkové záležitosti sú tu za mňa len tri poviedky: Ještě, Napřed zavolej a Vzorec. No a keďže je tu ešte ďalších 16 textov a tie sú za 2 - 3*, tak celej zbierke už z matematických dôvodov neviem dať 4*.

Zlí duchové, prokletá místa, strašidelné domy… ne vždy musí být pro nadpřirozené děsy nějaké konkrétní odůvodnění. Zlo má mnoho podob a také mnoho důvodů, proč si vybírá své oběti. A občas příčiny proč a jak, jdou úplně stranou a otěže přebírá do rukou čistě samotná hrůza. Právě v tomhle ohledu exceluje neuvěřitelně plodný mistr hororu Ramsey Campbell, jehož si prostřednictvím průřezové sbírky Děsivé důsledky konečně můžeme užít i v knižní podobě. Ačkoli všemi texty (z nichž první vznikl v roce 1964 a poslední 2012) silně rezonuje autorova láska k dílu H. P. Lovecrafta v jeho povídkách nalezneme i vlivy klasiků jakými byli M. R. James či Ambrose Bierce. Na střídmém rozsahu dokáže rozehrát fantastickou atmosféru strachu z neurčitého zla pohybujícího se na okraji zorného pole, aniž by přitom sklouzával do nesrozumitelné literární avantgardy. Ne nadarmo je také držitelem mnoha žánrových ocenění. Tohle je britský horor ve své nejryzejší podobě, hrůzostrašně neodolatelný a děsivě podmanivý.