Najuznávanejší britský autor hororov? Tak to sa na Clivea Barkera fest rýchlo zabudlo. Vždy, keď pri horore na obálke vidím lebku, trhne mnou. Je to klišé, ale musím uznať, že konkrétne táto nevyzerá zle. Je to vskutku reprezentatívne vydanie: tvrdá väzba, 352 strán a okrem samotných poviedok sa dočkáte edičnej poznámky, v rámci ktorej je uvedený napr. originálny názov každej poviedky, prípadne dokonca to, kde bola historicky prvý raz uverejnená. To oceňujem. Spomenúť musím tiež autorov životopis z pera Milana Žáčka. Žiaľ, čo sa týka samotných poviedok, o čo viac som sa tešil, o to viac som na konci zostal sklamaný. Nedočkal som sa ani jednej poviedky, z ktorej by som zostal uveličený, ktorá by ma dostala, zaujala, šokovala, inšpirovala. Občas sa objavil sľubný náznak, ale pomerne rýchlo utiekol rovnako bleskovo, ako divoký zajac, ktorého ste načapali skoro ráno na lúke a on si vás o pár sekúnd neskôr všimol a už z neho vidíte len chvost miznúci v kroví. Poviedky sú dobre a zručne napísané, disponujú atmosférou a od Campbella si v budúcnosti určite ešte dačo rád prečítam. A budem dúfať, že to bude lepšie, než Desivé důsledky. Do ktorých mimochodom jednotlivé poviedky vyberal sám pán autor osobne. Štvorhviezdičkové záležitosti sú tu za mňa len tri poviedky: Ještě, Napřed zavolej a Vzorec. No a keďže je tu ešte ďalších 16 textov a tie sú za 2 - 3*, tak celej zbierke už z matematických dôvodov neviem dať 4*.

Děsivé důsledky jsou důkazem, že je co do vydavatelské činnosti stále co dohánět. Ramsey Campbell, platící v Británii za krále hororu byl totiž u nás doposud neprávem opomíjen. Tato sbírka tomu činí přítrž a zasluhuje si smeknout nejen za skvělý průřez autorovou tvorbou, výraznou obálku, ale i práci výborných překladatelů Milana Žáčka, Pavla Bakiče a Richarda Podaného, jenž si tu rozhodně zaslouží vyzdvihnout. První jmenovaný navíc knihu opatřil doslovem, který autora a jeho dílo zasazuje do potřebného kontextu. Každá jedna povídka ve mně vyvolala nepříjemné mrazení. Dočítat se k jejich závěru bylo jako otevírat dveře, když víte, že za nimi něco je. Něco, co vás vyděsí až do morku kostí. A když ony dveře otevřete a váš zrak na tom ulpí, opravdu strnete hrůzou v odpudivém stvrzení vašeho očekávání. Právě představivost a odhadování pointy by v povídkách měly být naplněny. A Campbellovi se to povětšinou daří znamenitě. Pokud máte jen trochu rádi horory, tato kniha by ve vaší knihovničce rozhodně neměla chybět. Nezbývá než doufat, že tímto se u nás s Campbellem neskončilo a již brzy dojde i na další jeho díla. Děsivé důsledky byly coby ochutnávka skvělé, ale rozhodně by to chtělo víc. Zub času a archaičnost se možná na některých kouscích maličko podepsal a tak čtení snad nesedne každému, přesto se jedná o výbornou sbírku.