Kniha Hladoví dokáže zaujmout už při čtení první kapitoly. Autorčin jazyk nám dovoluje se spolu s hlavní hrdinkou schovávat ve vysoké trávě a poslouchat se zatajeným dechem zdánlivě tiché okolí. Kniha nabízí příběh mladé dívky snažící se přežít v upadajícím světě, který ovládl hlad. Příběh boje o přežití a lásky. Kromě hlavní dějové linie upozorňuje i na světové problémy, jako je přelidnění a zástavba většiny zemědělských ploch. Kniha se čte jedním dechem a na konci nabízí prostor k zamyšlení. Rozhodně doporučuji!

Pěkná dystopie ze světa, který se klidně může zrodit z toho našeho. Mám ráda tyhle světy, stojící (padající?) na lidské hamižnosti a neschopnosti se včas uskrovnit. Ostatně takhle jsem zhltla i Shustermanovo Sucho. :-) Hladoví mají pěkný potenciál a jsem ráda, že jsem je přečetla, i když přiznám, nečetli se mi úplně nejlépe. Měla jsem chvíli pocit, že příběh sám neví, čím chce být. Dokud se neobjevili Křižáci, užívala jsem si komorní příběh, vnitřní rozpory hrdinky a její charakter odchovaný krutým světem, postupné odhalování různých slupek lidství. Od existence Křižáků dál najednou začal příběh sprintovat jiným směrem a přišel mi zbytečně překombinovaný, nekonzistentní a přiznám se, už mě ani nebavilo číst pořád dokola ty boje. Takže tři hvězdičky z pěti, autorce fandím a světu Hladových také.