Okko – jizva přes oko a ronin. Noburo – červená maska. Nošin – Mnich, co pije saké. Tikku – S vypáleným cejchem zloděje na čele. Po-ko-si-la – Budóka a průvodce s tecubó. Druhý příběh ze série OKKO nese podtitul: Cyklus země. Těm, co se komiksům moc nevěnují jen pro pořádek prozradím, že kreslíř a scénárista HUB je pseudonym jména Humbert Chabuel. Tento Francouz si vlastně na tomto komiksovém dobrodružství dělá v podstatě všechny důležité partie. A je to jen dobře. Mám rád, když si scénárista kreslí příběh podle svého námětu. Ví, co dělá a ví, do čeho se pouští. Musím uznat, že jak scénář, tak kresba jsou prostě velmi povedené složky. Už jen ten první obrázek je zajímavý. Ano, v prvním příběhu vody to byla rybička, v tomto příběhu země je to Tecubó – zbraň, kyj obitý železem. Citát: Jsou tady, cítím to! Jejich šílenství je temné jako peří nejčernějšího havrana! A nejde tak ani o ten kyj, ale o tu panenku na něm přivázanou. Opět nás provází celým příběhem, stejně jako v prvním příběhu rybička. Navíc dokonalá kresba jen doplňuje temný příběh. Hub má cit pro prostor a ten je na každém obrázku zaplněn velkými detaily. Ano, už jsem minule psal, že příliš detailů zakryje hlavní děj, ale při delším prohlížení si každý najde cestu. Navíc, Po-ko-si-la, majitelka tecuba, je fakt jako rozjetý tank. Všude projde. Ano, Po-ko-si-la je dočasně pátý člen již známé čtyřky. Na této pouti se první zimní den k naší partě přidala, aby dělala průvodce. A je to žena činu – akční, nebojácná a umí zpívat. Jen poslyšte sami: „Cestou na Bílou horu, zkřížil mi cestu Tanuki. Vzala jsem do ruky tecubó a praštila jsem ho, ho hóóóó . . .“ Citát: Fuj, cos mi to dal k pití? Vodu! Musím však přiznat, že první kniha tohoto svazku mě zas tak nešla. Ono se totiž šlo a šlo a šlo . . . Naše pětice prošla sedm chrámů sedmi bratrstev a ve své podstatě se celou cestu nic zvláštního nestalo. Dokonce i sám tvůrce měl asi pocit, že je to zdlouhavé a tak někdy docela dost přeskakoval děj. Avšak konec knihy první má epickou a hororovou atmosféru. Druhá kniha v tomto svazku je akčnější. Konečně se něco děje, ale sranda to nebude. Akorát mě strašně naštvalo, že to, jak dlouho trvalo, než přišla závěrečná bitva, bylo všechno strašně rychle ukončené. 70% Citát: Proklatě!! Znal jsem věštce, co nebyli tak morbidní . . .

„Dolehla k nám ozvěna o vašich početných hrdinských činech.“ – „Ozvěna má vždycky dost času vše tisíckrát pokřivit.“ Za mňa nie je o čom: ďalšie originálne napísané a skvele nakreslené dobrodružstvo prísneho majstra Okka a jeho zvláštnej, ale fungujúcej družiny odvážnych lovcov démonov, kde má každý svoje miesto. Je to ako keď po dlhom čase opäť stretnete starého kamoša a behom pár minút sa naladíte na rovnakú dĺžku. Pribudli nové postavy, super je ale najmä to (čo vonkoncom nie je žiadna samozrejmosť), že sa plynulo, plnohodnotne zaradili do deja a navzájom parádne fungujú vo vzájomnej, nesmierne dynamickej interakcii. Mám slabosť pre monumentálne stavby v strmých horách plných priepastí, takže som si prišiel fakt na svoje. Krysák geniálny (najmä koniec) a ako minule, aj tu sa mi veľmi páčilo rámcovanie príbehu scénami z „budúcnosti“.