Godot je všechno, je osud, je naděje, je začátek i konec. Když jsem tu hru dočetla, říkala jsem si, že vlastně ani za moc nestojí. Pak jsem ale přemýšlela, nebo lépe řečeno, pak to ve mně začalo zrát. Pak jsem postupně začínala odkrývat ty nejjemnější detaily, pak to ve mně zakořenilo a mou mysl "nakazilo" svou pointou... Začínala jsme chápat, jak ohromná to je kniha, jak ohromnou má duši a myšlenku. Zaručeně to nejlepší absurdní drama, jaké kdy bylo napsáno. V Godotovi je zahrnut celý život, nejde už tedy napsat lepší absurdní drama. Čekání na Godota je čekání na život.

Jsem divná, že mě to nebavilo, když to oslovilo tolik lidí a já se ne a ne dostat do toho , aby mě kniha nějak oslovila a potažmo bavila ? Hm, asi jsem , ale dočíst to fakt nemůžu, prostě to nejde ...