Země v troskách

No tak! Někde tu musela být. Sieglinde tomu věřila. A on věřil Sieglinde. No tak... Druhá kniha, druhý příběh v sérii Města je ještě lepší, než ten úvodní. Nečekal jsem to, ale jsem za to rád. Paní spisovatelka vytvořila dílo, které rozhodně osloví milovníky postapo příběhů šmrncnuté dobrodružstvím a nebezpečnými mimozemšťany. Ano, je tu sice pár skutků a věcí, které známe z jiných příběhů, ale zde je to skloubeno perfektně a vzniklo tak příjemné, sprostými slovy nerušené, čtení. Vtáhlo mě to, sežvejkalo a vyplivlo na samém konci, a ještě mi to dalo naději na další pokračování. Malá ochutnávka: Zásobovači byli v německém městě vážení, lidé je obdivovali a placení byli tak, že si mohli dovolit skoro cokoliv, i když se u nich neprodávalo o moc víc než ve Visegrádu. Když o tom Sieglinde mluvila, Komorowski se smál. On byl pro zbytek Visegrádu odpad, zbytnost, kterou vláda posílala na zem s vědomím, že pokud o ni přijde, bolet ji to nebude.... Potkáme tu i nějaké postavy z příběhu „Město v oblacích“, opět se setkáme s takzvanými „céčky“, což je rasa nebezpečných mimozemšťanů, ovládající povrch zničené Země a hlavně se seznámíme s dalším sympatickým hlavním hrdinou. Budeme mu usilovně fandit, i když si budeme myslet, že nemá šanci uskutečnit své cíle. Ponurá atmosféra, všudypřítomná beznaděj, zmar, ale i láska a naděje, to jsou základní aspekty tohoto dobrodružství. Deset půlek žlutých Hetešáků si to rozhodně zaslouží. ( Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ Ƹ̵̡Ӝ̵̨̄Ʒ ) Citát: Je jedno, kolik Cesťáků* potkáte a kolik lidí pohřbíte, nikdy si na to nezvyknete. * Cesťák: Mimozemský tvor pavoukovitého tvaru, jednoduše řečený „C“.

Luxusní postapo. První díl byl dobrý, ale tohle je prostě nářez. Od začátku do konce napínavé a akce střídá akci. Přemýšlím jestli bych v celé knize našel pasáž, kde bych se byť jen chvíli nudil, nebo tam nemusela být. Za mě dokonalost. Kristýna zraje jako víno a já se nemůžu dočkat dalšího dílu.

Buhužel jsem začal číst až tuto druhou knihu, ale začátek vysvětluje proč... takže to zas až tak nevadilo, ale do jedničky se pustím co nejdříve. Celý svět je popsán velmi sofistikovaně a uvěřitelně, obludnost a pomalu nezničitelnost Céček nahání hrůzu a na konci je vysvětlen i původ těchto mrch. Super, líbilo se.

„Je jedno, kolik Cesťáků potkáte a kolik lidí pohřbíte, nikdy si na to nezvyknete.“ Zem v troskách prekonáva prvý diel. Je to voľné pokračovanie, kde sa samozrejme stretávame aj z osobami minulej časti. Kapitán Komorowsky bol veľmi sympatický. Viedol expedíciu za archou, ktorú chce získať pre mesto v oblakoch Vyšehrad. Po pádu nemeckého mesta sa toho veľa mení. Páči sa mi, že príbeh pokračuje viac na východ, na územie Poľska a Bieloruska, čo je dosť neobvyklé. Myslím si, že toto prostredie pomohlo tomuto príbehu. Céčiek pribúda a kam to celé smeruje sa snáď dozvieme v 3. časti.