Po menší pauze jsem se uchýlila zpět k Zaklínači. Už se pomalu dostávám k polovině série a ráda bych to celé stihla dočíst ještě před další sérií seriálu. Ten se sice předlohy úplně nedrží, ale v tomto případě jsem tomu ráda. Ti, co ještě tuto sérii nezačali, by měli vědět, že nejde o klasické čtení. Tedy ne ve stylu, na který by mohli být zvyklí. Proto je důležité vydržet v případě, že vás to nebude ze začátku bavit. První díl byl pro mě dost zmatečný, ale čím víc se blížím konci, tím víc se chytám a víc se mi to líbí. Knihy působí trošku odlišně i díky překladu, protože je využíváno trochu archaických slov, občas lehce zpřeházeného slovosledu a tak podobně. Série sama o sobě není zrovna mladice, ale překladatel vydání v češtině právě dost zpestřil těmito úpravami. Jinak řečeno, máte pocit, že jste se při čtení ocitli v jiném století :-D. Nicméně to ničemu nevadí. Můžete to pojmout i jako výzvu. Mě to třeba hrozně baví a mám alespoň pocit, že čtu něco jiného, co nepíše každý druhý autor. Alespoň nějaké odlišení. Co se týče děje, jediné co mi prostě vadí, tak že Zaklínač zrovna příliš prostoru nedostává. Na to, že se série jmenuje po něm, člověk by čekal, jak bude hlavní hrdina neustále v popředí, ale opak je pravdou. I díky tomu je tato fantasy prostě jiná. Geralt se pohybuje zhruba tak polovinou stránek a zbytek zabírají jiné postavy. A to mě naopak mrzí. Jako postavu bych ho snesla mnohem déle, s více zajímavostmi z jeho života. S jeho dobrodružstvími. Jenže celé je to v takovém úsporném režimu, uspěchaném tempu, děj plyne vcelku rychle a nezdržuje se detaily. Proto ani knihy nejsou zrovna nějaké bichle. Otázkou je, jestli je to tak lepší nebo ne. Zůstává sice prostor pro vlastní představivost, kterou můžete zaplňovat mezery, ale toto téma je tak zajímavé, že by nebylo ani na škodu, kdyby se autor více rozepisoval. Takže jak tedy vlastně? Čte se to výborně, jakmile si zvyknete na autorův styl, který není zrovna dneska typický (ve srovnání s moderními fantasy eposy na stovkách stránek), pochopíte tempo celého děje, seznámíte se s postavami, rozhodně se vám tento svět musí zalíbit. Nutno dodat, že jsem hodně ovlivněná i fanouškovstvím seriálu (u čtení si dokonce pouštím soundtrack :-P), takže o to víc jsem ze čtení nadšená. Ale vzhledem k tomu, jaká hodnocení Zaklínač sbírá, své fanoušky má a mít bude a pokud jste se prokousali prvními dvěma knihami, dál už to půjde jako po másle.

Svět Zaklínače mě pohltil. Sice jsem jej začala číst ještě předtím, než se vůbec na seriálu začalo pracovat, ale nejvíc mě polapil až právě s ním. Je to jiné, je to zajímavé, čtivé a určitě má proč sklízet úspěch. Ale kdy už konečně bude Geralt více v popředí a stane se opravdu hlavní postavou?

Druhý díl románové série o Geraldovi a Ciri je výrazně čtivější než první. Jde vidět, že Sapkowski se pomalu v románovém formátu vypisuje. Děj má spád od začátku do konce, příběh je přehlednější.