Už teď mi chybíš

Jak už to u těchto antologií bývá, některé povídky čtenáře osloví více, jiné jsou spíše ze slabšího soudku. Každý z autorů pojal povídku na téma "chybíš mi" po svém. Některé povídky pro mě byly hodně citlivé a silné. Přiznám se, že jsem je četla po večerech, vždy po částech... Nejvíce mě zaujala a hlavně dojala povídka od Petry Klabouchové: " Ty brečíš?" .... "Jo, no, brečím." 5*

Povídková knížka od skvělých našich autorů, vypráví třináct příběhů. Příběhy o končících láskách, které bývají bolestné. Když máme svou lásku a skončí, je to hodně smutné. Všechno má svůj konec, všechno jednou skončí, ale v této knize jsou lásky různé a zrovna tak pro někoho se může stát konec lásky jeho vysvobozením a na druhou stranu začátek nového života, nebo někomu tím jeho život skončí... Tato kniha povídek, se mně osobně moc líbila a podle mě se autorům povídky moc povedly a bylo mi líto, že i tato kniha má svůj konec. Úryvek z povídky Viktorie Hanišové - Čára Budu se zlobit sám na sebe, že jsem se na tolik věcí nezeptal. Jestli mě měl aspoň trochu rád. A jakou bolest v sobě nosil. Ale hlavně mi bude scházet to, co jsem skutečně měl. Bude mi chybět můj netečný táta na pohovce. Protože žádného jiného tátu než toho, který teď hoří v kremační peci, jsem nikdy nepoznal.