Ulysses

Odysseus byl pro mne intelektuální dobrodružství prožité s irskou dvojicí Štěpán Dedal a pan Bloom, jež jsou zvláštní tím, že od rána do večera myslí a představují si. Jde o těžké čtení, ve kterém na mne James Joyce zapůsobil hlavně dokonalým obrazem rozptýlené lidské mysli, rozepsané do jakoby anekdoty nebývalého rozsahu. Příjemné překvapení byly i pasáže, které měly v době vzniku románu nejspíš velkou schopnost šokovat svou "nemorálností". Míň příjemné pak pasáže obsahující i cosi nudného, což je nejspíš tím, že je kniha omezena jen na její dvě postavy, které prostě nemohou neustále dělat něco zajímavého. Můj obdiv má i český překlad, Odyssea bych totiž bez větších pochybností zařadil k těm překladatelsky nejtěžším literárním dílům a to už jen tím rozlišit jednotlivé myšlenky aktérů románu různými styly vyprávění s patřičnými dialekty, což se povedlo skvěle. Jako intelektuální výzva mi kniha posloužila, jen nakonec nepociťuji touhu se k ní ještě někdy vracet, ač by si styl Joyceova psaní opakované čtení pro lepší porozumění asi zasloužil.