Temné blues v New Orleans

„Blues nebyla hudba. Byla to smlouva s Ďáblem.“ (Temné blues v New Orleans) Další kniha ze série Tomáš Kosek přináší pět příběhů z jeho vyšetřování, které řeší pomocí magie. Najdeme tu spousty rituálů, amuletů, sexu a dalších propriet, které jsou k magii nutné. Mě nevadí obsah, na ten jsem zvyklej. Avšak Pan Leoš má v poslední době Cimrmanův komplex - neví, kdy přestat, kdy opustit myšlenku. První i druhá povídka jsou perfektně rozjeté, a abych se pobavil, čekal jsem v jedný chvíli, u obou povídek, konec. Jenže, přetočím na další list a Kotleta to prostě posere tím, že to uměle natahuje. A tady je zakopaný Kiša. Citát: Prostřelil jsem jí hlavu. Fakt ji to překvapilo. (Pod jezinčím úplňkem) Další tři následující povídky už byly lepší. Hlavně ta třetí z Vatikánu byla zajímavá a brutální. Začátkem konce se pak ukázala povídky poslední. Tak už šlo hodně do tuhého. A když si poté přečtete dovětek k tomuto svazku, bude vám jasné, proč to tak pan spisovatel „zařídil.“ Pokud se ptáte na čtvrtý příběh v tomto svazku, věřte, že na něj neustále zapomínám. Netuším proč, asi je v tom nějaká magie, ale „V poušti“ je hodně zvláštní a specifický příběh. Více se dozvíte v komentářích ke všem povídkám, které najdete v sekci „části díla“ u této knihy a nebo na mém profilu a to zde: https://www.databazeknih.cz/komentare-povidky/terva-87261 Citát: Buď se každý den budete zpovídat z hříchu onanie, nebo se zblázníte a začnou se vám líbit ministranti. (Věčné město) Na ten doslov „Sbohem, pane Kosku“ jsem čuměl jak Anna Šulcová. Pan Kotleta se rozhodl, že už další příběhy Tomáše Koska nebude psát. O jeho osudu je rozhodnuto. Tohle je asi nejkontroverznější postava v mistrově knižním světě. Ale, když jsem se tak nad tím zamyslel, tady už asi není co vymýšlet dál. Všechna magie byla vyčerpána, docházelo by pravděpodobně jen k jejímu opakování. Porno a sex už je také dost omletý a tak je asi nejrozumnější to tady ukončit. Ostatně poslední příběh v tomto svazku to dost jednoznačně dokázal. (nějaká ta rezerva na pokračování tam přeci jenom je, ale to ukáže až čas) Lidská oběť je příliš. (Sitarane)

Líbí se mi, s jakou lehkostí se autor vyrovnal s aktuálními tématy, která rezonují na globální úrovni – diverzitou a inkluzí! Marie Laveau, Baba Jaga, Jezinky, vestálky, babička Kalle nebo Fatima ibn Armán – samé ženy, mnohdy tmavé pleti! Výborně, Kosku! Jen pozor na nechráněný sex, zvláště v rozvojových oblastech, aby z blues nebylo lues!

„Kolik máte granátů Hendrixi?“ „Už žádny. Trump seškrtal rozpočet a Biden ho zapomněl navýšiť,“ ušklíbl se a vytáhl karabinu. Kotleta ukončil ďalší geniálny svet a to prostredie Tomáša Koska. Mal som ho rád a teší ma, že vlastním všetky knihy. Dokonca príbeh písaný pre Škodovku. Už len dúfať, že František Kotleta má nové projekty, ktoré nahradia Tomáša Kosku. A teraz ku knihe. Kniha je znova písana v tvare poviedok, posledná poviedka je dokonca v zborníku Ve stínu mágie, pravdepodobne pre to, lebo zborník sa už ťažko zháňa. Poviedky sú pestré, neustále menia prostredie a postavy sú podarené a hlavne humorné. V amerike nechýba NCIS, CIA a ďaľšie americké spoločnosti, chýbal tam už len Leroy Jethro Gibss a jeho partia agentov. Samozrejme navštívime znova prostredie Čiech, kde sa Kosek musí postaviť Babe Jage, ale nie zrovna Johnovi Wickovi. Neskôr navštívime aj Vatikán, alebo Blízky východ. Pri čítaní som sa nebudil a každú poviedku som si vychutnal naplno.