Strašidýlko Stráša

Původně jsem neplánovala číst, ale když jsem na knihu kdysi dávno narazila v knihovně, půjčila jsem si ji. A nakonec se z toho vyklubalo milé, odpočinkové čtení. Jako dospělá čtenářka jsem tak nějak odhalila hlavní zápletku, takže to asi neumím ohodnotit naplno, ale pro děti je to podle mne fajn čtení. Skvělý hlavní hrdina (netradiční), autorka umí skvěle vyprávět i dětem a ilustrace paní Miklínové jsou prostě krásné na pohled. Takže ano, tohle určitě dětem ráda doporučím. A vlastně i dospělým, proč ne. :-)

Co byste udělali, kdyby vám váš třeťáček řekl: "Mami, to si musíš přečíst!"? Takže jsem musela :-) Ale vůbec žádná namáhavá povinnost to nebyla, naopak! Krásná a milá pohádka o malém strašidýlku, o důležitosti pravého kamarádství, okořeněno detektivním pátráním po kočce Luise. Překrásná hra s češtinou, tu jsem si užívala nejvíc: "Proč by strkal nos ze dveří?" zeptal se Stráša a zatahal se za nos. Držel pevně. "A jak se to vůbec dělá?" "To se jenom tak říká," vysvětlila mu Helenka. "Znamená to, že nemohl vytáhnout paty z domu." "Jenom paty?" podivil se Stráša. "Proč by někdo vytahoval z domu jenom paty?" Matěj se chytil za hlavu, ale Helenka trpělivě vysvětlovala dál. "Bál se vyjít z domu na ulici." "Aha," řekl Stráša a pomyslel si, že to Helenka mohla říct rovnou. Třešničkou na dortu jsou povedené ilustrace Galiny Miklíkové. Dohromady s vypravěčským uměním Aleny Mornštajnové, která prostě s každou knížkou dokazuje, že je PANÍ SPISOVATELKA, vznikla neodolatelná čtenářská lahůdka pro nejmenší!