Sirotčinec v údolí

Chcete horor, kde se snoubí stará Pensylvánie, osamělý sirotčinec, kde se ne všichni chovají dobře k chlapcům, mrazivou zimu a do toho řádění démonů? Tak si přečtěte tuhle knihu. Ano, možná to není převratné dílo svojí kategorie, ale jestli něco Philip umí skvěle, tak je to budování atmosféry a napětí a skvělé popisy, které Vám zaručí, že se budete cítit tak, jako byste tenhle příběh prožívali na vlastní kůži. Sirotčinec je sice v první řadě horor, ve kterém se probouzí zlo, ale také je to příběh o dospívání na pokraji společnosti, budování přátelství a lásce. Zlo se tu vžívá do malých chlapců, což dodává knize opravdu hororový ráz, jelikož jestli je něco děsivé, tak jsou to za mě prostě vraždící děti. Philip píše knihy, které se mi umí strefit do noty, už jeho Sacculina mě dostala do kolen, byť se jednalo o krátkou novelu. Sirotčinec je sice obsahově mnohem větší, ale přesto ho přečtete velmi rychle. Na konci knihy je navíc s Philipem skvělý rozhovor, který mi potvrdil, že je to člověk na stejné životní notě jako já. Jediné mínus, které bych našla je snad jen to, že v celém příběhu není zmíněno o jaké démony se jedná. Padne tu jen věta: "je nás mnoho", což mě osobně moc neuspokojilo. Knize to ale plusové body rozhodně neubírá. Moje hodnocení: 9/10

Docela slušná řezničina, která mixuje satanismus a klasickou vyvražďovačku mladých lidí, která jako by vypadla z devadesátkových filmů typu Vřískot nebo Tajemství loňského léta. To vše zasazeno do atraktivních kulis divokého a dosud nespoutaného západu USA na přelomu 19. a 20. století. Čtivé, úderné, přímočaré. Nějaký trochu větší přesah by mi ale vůbec nevadil, ba naopak.