Já se bojím ráda, moc ráda. Tato knížka mi přivodila kvalitní strach, vytříbený, že jsem s ní nemohla spát v jedné místnosti.
Pensylvánie, 1905, odlehlý sirotčinec vedený kněžími.
Hned je ti jasné, že hlavní postava bude Petr, nejstarší z chlapců. Neznamená to ale, že je výhradní vypravěč, vystřídá se jich tu hned několik, z řad kluků i kněží.
Na pár stránkách je ti předestřena nálada v zařízení,...
Já se bojím ráda, moc ráda. Tato knížka mi přivodila kvalitní strach, vytříbený, že jsem s ní nemohla spát v jedné místnosti.
Pensylvánie, 1905, odlehlý...
Já se bojím ráda, moc ráda. Tato knížka mi přivodila kvalitní strach, vytříbený, že jsem s ní nemohla spát v jedné místnosti.
Pensylvánie, 1905, odlehlý sirotčinec vedený kněžími.
Hned je ti jasné, že hlavní postava bude Petr, nejstarší z chlapců. Neznamená to ale, že je výhradní vypravěč, vystřídá se jich tu hned několik, z řad kluků i kněží.
Na pár stránkách je ti předestřena nálada v zařízení, hierarchie a naznačeno, komu je vhodné fandit a má naději přežít.
Vidíš obálku knihy, tak je asi jasné, že v jistém momentě něco stereotypní řád sirotčince naruší.
A to něco je krásně mrazivé, autentické, obsahují hodně explicitně popsané násilí.
To se dá ostatně prohlásit o většině knihy, tak křehké duše to prosím nečtěte.
Když ale naopak chcete číst o potutelných úsměvech malých kluků, kteří se najednou chovají jinak, vnitřních bojích mezi dobrém a zlem, nechat se unášet strhujícím tempem nebo přemýšlet, kterou byste si vy vybrali stranu- okamžitě si ji přečtěte.
Už jen jak to píšu, mám husí kůži.
Jednání postav tu musím zaznamenat. Bylo autentické, ušité na tělo jejich charakterům.
Ti, kterým fandíš, ti, které chceš potrestat, ti, kterých se bojíš.
O ně tady běželo, ti způsobovali svíjející se uzlík úzkosti v útrobách čtenáře.
Ty zvraty, jak tě překvapuje, jak si hraje s tvým strachem, jak ti nechává pusu dokořán v závěru děje???
Takhle jsem si na zadek naposled sedla snad z Ghula. Fakt úžasné. Ještě že to u nás někdo vydává.
Číst více
Číst více