Děj i nálada celé knihy Serotonin jsou odvislé od toho, že vypravěčem je muž středního věku v životní krizi. Hlavní hrdina, polykající antidepresiva ve velkém, bilancuje svůj život v době, kdy trpí depresí a podle toho ta bilance vypadá. Nezaobírá se jen sebou, kritizuje i společnost obecně. Tady se nejvíc soustředí na neutěšený stav francouzského zemědělství. Nejsilnějším dějovým okamžikem knihy je návštěva dávného spolužáka na venkově, kde při boji za práva zemědělců dojde k tragédii. Serotonin je velká dávka smutnění nad sebou i nad celým světem. Sebevětší množství ušlechtilých, pravdivých a varovných myšlenek nemá dopad jaký by mohlo mít, když je zabaleno jen do černého hávu melancholie, deprese a beznaděje.

Kniha na mne čekala v knihovně, a tak jsem po ní sáhla - zřejmě s potřebou dávky serotoninu - hormonu štěstí ... A pro mne překvapení - deprese, sarkasmus, cynismus .... bezradnost a osamocení člověka v této době ... A absence citu - anebo přílišná citovost /hlavně ke své osobě/ ??? Rozdílné pojetí vztahů u muže a u ženy - až na dřeň... Má první kniha od autora - a jistě ne poslední ... "Vypadá to, že jednoduše umíráte smutkem...." A závěr : "Dnes už chápu Kristův pohled... je opravdu nutné, abych ještě obětoval za takové ubožáky život ? " Pane spisovateli, zdá se, že potřebujete něco jiného, než tabletku serotoninu... kéž to najdete...