S cejchem vyvržence

Další díl série z pomezí mezi Rakouskem a Českým královstvím z první třetiny 13. století, kdy se tudy hnaly různé karavany obchodníků nebo nových osídlenců. Z toho samozřejmě tyly různé existence, které na zákon z vysoka kašlaly. Náš hrdina se svými kamarády se tomu snaží zabránit, ale je to tvrdé. Příběh tedy docela jde, jenom těch vycpávek, planého uvažování, opakování a nudného vysvětlování by mohlo být méně.

Martin Nesměrák S cejchem vyvržence RECENZE Historický román 352 stran Děkuji nakladatelství MOBA za poskytnutí knihy k recenzi. Historický román "S cejchem vyvržence" je situován do doby vlády Přemysla Otakara I. Odehrává se v okolí hradu Landštejna na pomezí Moravy a rakouských zemí. Zemskou stezku, na které hrad stojí, hlídá ozbrojená hradní posádka, jejímž členem je také Sigibert ze Sichelbachu, ústřední postava příběhu. V úvodu celého příběhu se čtenář seznámí s karavanou osadníků, kteří míří do osady Stálkov, patřící klášteru v Louce. Karavanu vede jistý Ulfhart. Cestou se ale karavana vytratí, neznámo kam. Ještě před svým zmizením se ale karavana utáboří na Landštejně. Zde žije hluchoněmý podivín jménem Ekko, který Ulfhartovi nabídne koňskou přípřež jako pomoc na další cestě. Je to jeho obživa, Ekko je zkušený přípřežník. Cestou se Ekko střetne s jinou skupinou přípřežníků, kterou vede jistý Vitas. Vzniklý konflikt je sice brzy urovnán, ale Ekkovi kdosi vypálí jeho dvorec, ve kterém bydlí. Hejtman Landštejna vyšle Sigiberta ze Sichelbachu, aby se pokusil vypátrat, kam se poděla karavana osadníků, a kdo mohl vypálit Ekkův dvorec. Sigibert odjede do Slavonic, aby se v místní hospodě na osadníky přeptal. Potkává zvláštního žebráka, který ví patrně více, než dává najevo. Při pátrání stále Sigibert naráží na Vitase, který se objevuje vždy tam, kde se něco děje. Jen se mihne a zase rychle zmizí. Sigibertovi v pátrání pomáhá Kuno, další člen hradní posádky. Jak pátrání po zmizelé karavaně pokračuje, zjišťuje Sigibert, že nedaleko dochází ke krádežím koní. Kdo a proč koně krade? Sigibertovi jde o život. Podaří se Sigibertovi zjistit, kam zmizela karavana osadníků? Kdo krade koně? Kdo vypálil Ekkův dvorec? Na román "S cejchem vyvržence" jsem se opravdu těšila. Od autora je to vůbec první knížka, kterou jsem četla. Čím větší byla moje zvědavost, tím větší bylo zklamání. Už samotný prolog byl příliš dlouhý. Autor se nechává unášet dlouhými popisy, např. lesního hvozdu. Na druhou stranu používá v textu odborné výrazy, kterým běžný čtenář jen těžko porozumí. Výrazy jako oboroh, gambeson či osníř jsou v textu použity bez dalšího vysvětlení. Kvůli sáhodlouhým popisům je většina kapitol zbytečně dlouhá a příběh tak ztrácí na čtivosti. V prvních kapitolách je jen náznak akce až v samotném jejich závěru. Na dynamice získává román až zhruba v polovině, kolem páté kapitoly. Tato recenze se mi vůbec nepíše lehce, ale musím vytknout ještě jednu věc. V tomto románu jsou použita slovní spojení, která používáme dnes běžně, ale středověký člověk tyto výrazy vůbec neznal! Slovní spojení jako "Hořlavé materiály", "objízdná trasa" nebo "příčinná souvislost" do historického románu podle mého názoru prostě nepatří. Co mě ale opravdu šokovalo, byl výraz "vyreklamovat"! A přitom to mohl být tak krásný román. Je mi z toho smutno, ale nemohu jinak, než dát této knize jen tři hvězdičky z pěti.