Román Z kamene a z vápna má velmi daleko do napínavé detektivky. Děj ubíhá pomalu a má velmi "edukační nádech". Přiznávám, že jsem z počátku nervozně otáčela stránku za stránkou a čekala, kdy se to "konečně rozjede". Postupem čtení jsem se však uklidnila a nechala se vzdělávat o životě ve středověku na pomezí Moravy, Čech a Rakouska. A zase jsem se obohatila. Nejen "mé" Slezsko trpělo neustálými změnami "pánů", ale také naše jižní pohraničí. Znáte to, "cizí neštěstí potěší" :o) Velmi oceňuji mapu na začátku a doslov autora. První umožní čtenáři lépe se orientovat v prostoru příběhu, druhý uvede na pravou míru poměr skutečné historie a fabulace. Zajímavé byly nejen popisy krajiny, ale také přiblížení stavebních plánů a strategií. A v neposlední řadě ve mně autor svým uměním vzdbudil zájem o hlavní postavy. A to natolik, že jsem si vypůjčila první díl.

Čekala jsem Oda a Bena - a on taťka. Sedlák z bažin plynně hovořící o historii a filosofující jako akademik... No, aspoň jsme se trochu vzdělali. A vlastně - díl nultý.