Z kamene a vápna

Musím přiznat, že po minulých 5 dílech jsem čekal něco jiného. Už to mě překvapilo, že autor se vrátil vlastně na začátek 1. dílu a začal detailně vysvětlovat vznik Landštejna. K tomu se většinou autoři vrací tak okolo 10. dílu série. Ty známé postavy mi opravdu chyběly. Taky opustil ten krimi/dobrodružný styl. Po prvním pocitu rozladění jsem si ale uvědomil, že to vše je bohatě nahrazeno dobovými reáliemi především z oblasti stavitelství. Takže nakonec spokojenost a už se těším, v jakém stylu bude příští díl. Jediné, co jsem nepochopil, je jak se Hartman mohl stát správcem rakouské Pevnosti.

Přiznám se, že autorův návrat zpět na začátek prvního dílu Na zemské stezce mi přišel poměrně zbytečný, zvlášť ze začátku, a trochu mě to zklamalo. Pan Nesměrák ale píše neskutečně čtivě, takže zhruba po nějakých 50 stranách jsem přistoupila na jeho hru a příběh, vč. vyšetřování záhadných zmizení, jsem si vlastně užila a neměla jsem problém knihu dočíst až do konce. Jen škoda, že měl potřebu vykrádat sám sebe a vracet se a opakovat něco, co už napsal, byť stručněji, protože tím knihu i celou sérii zbytečně shazuje (měla jsem úplné dejà vu a podobně mi vadily četné plané úvahy Hartmana i Sigiberta, které se dost často opakovaly a omílaly dokola to samé).