Případy soudce Ti. Číňan nikdy nelže

Opět bezvadnost. Autor vyparádil dílko vtipem, ironií, poučením a pohodou jako vše ze série "Soudce Ti". Citace:" O soudci bylo známo, že získává svůj personál mezi spodinou, asi aby dostál přísloví, že na vyléčení bolavých zad je nejlepší kopanec do zadku." "Ale frnkla i s pokladem, vznešený soudce." "To nevadí. Ten poklad ji přivodí zkázu. Nefritové prokletí znovu uhodí, můj milý Tao." V tomto případě povede k prokletí hloupost a lačnost, dvě lidské slabosti, které byly pro soudce tím nejlepším spojencem. Mandarín si ze zásady ošklivil použití síly, pro jeho inteligenci to bylo přiznání nezdaru. Nevěnoval tolik let studiu konfuciánské logiky, aby své povolání vykonával bambusovou holí. Potěšení.

První přečtenou knihu Frédérica Lenormanda o Soudci Ti, jsem hodnotila hodně kriticky. Nelíbil se mi styl, srovnávala jsem s originálem Van Gulika a to srovnání nebylo lichotivé. Asi postupem času, obroušením hran autorova stylu psaní a asi také tím, že už jsem dlouho originál soudce Ti neměla v ruce (nečetla jsem), musím hodnocení pro sebe samou změnit. Není to takové hrozné jak se mi zdálo. Je to pouze jiné. Příběhy jsou, v rámci možností, zajímavé. Styl života soudce Ti trochu odlišný od původního autora, je zde méně popisů vztahů s jeho pomocníky a sám soudce Ti mi připadá takový jednodušší a prvoplánový. To vše ale v příbězích Lenormandových není na škodu. Opět mám přečtené skoro všechny dostupné jeho knihy o soudci Ti a budu se těšít na další, které se mi dostanou do ruky.