Příležitostné nápady

Knižní mozaika Příležitostné nápady se skládá z jednapadesáti různorodých střípků čerpajících z autorčiny zkušenosti a poetiky, intuice a vlastního života. Přátelství, první láska, změna klimatu, žárlivost, feminismus, náš vztah k rostlinám, tajemství trvalého partnerství nebo krása jsou některá z velkých témat, o kterých Elena Ferrante psala každý týden po dobu jednoho roku na žádost deníku The Guardian, v anglickém překladu Ann Goldsteinové. Spojují se v tomto intimním, imaginativním a inteligentním souboru, ve kterém slavná italská spisovatelka zve čtenáře, aby přemýšleli, sdíleli vzpomínky a nápady a prožívali silné emoce a vystoupili z řeky konvencí, stejně jako v jejích mimořádných románech. Elena Ferrante, publikující už od svého prvního románu Tíživá láska (česky PROSTOR 2018) pod tímto pseudonymem, se proslavila po celém světě především tetralogií Geniální přítelkyně (česky PROSTOR 2016–2018). Celosvětový úspěch ságy dal podnět k intenzivnějšímu pátrání po její identitě, která však dosud nebyla odhalena. Ať už je Elena Ferrante kdokoli, v současnosti je kritikou řazena mezi největší žijící italské autory a týdeník Time ji v roce 2016 zařadil mezi 100 nejvlivnějších lidí světa. Její vypravěčské mistrovství není založeno na narativních experimentech, ale na strhující síle výpovědi o těch nejzákladnějších lidských citových poutech. Tato tematika se objevuje ve všech jejích dosud napsaných prózách, kromě již jmenovaných také v románech Dny opuštění (česky PROSTOR 2019), Temná dcera a dětské knížce Pláž v noci, kterou nakladatelství PROSTOR vydalo na podzim roku 2019. Televize HBO odvysílala v roce 2018 osmidílný seriál natočený podle prvního dílu tetralogie Geniální přítelkyně, v roce 2020 uvede druhou řadu a v následujících letech připraví také další díly. Rovněž její romány Tíživá láska a Dny opuštění se dočkaly filmového zpracování. Andrea Ucini je italský konceptuální ilustrátor, který žije a pracuje v Dánsku. Vystudoval klasickou hru na klavír a skladbu na Academia Musicale ve Florencii. Vedle hudby byla jeho další vášní vždy kresba, jíž se začal věnovat profesionálně a za niž získal prestižní ceny. Pravidelně spolupracuje s různými periodiky, mimo jiné s The New York Times, The Washington Post, The Wall Street Journal a The Guardian. Pro poslední zmiňovaný deník ilustroval týdenní rubriku, kterou vedla Elena Ferrante v průběhu roku 2018. Nevědomí je mocná červená nit, která spojuje tyto příležitostné nápady v jedinečný systém, jehož hlavními tématy jsou identita, napětí mezi skutečností a fikcí a síla ženskosti. Raffaella Silipo, La Stampa Tuttolibri Elena Ferrante nechává čtenáře proniknout do svého osobního prostoru. Ale pozor, nečekejte žádný sentiment, píše stroze, velmi precizně: podobně jako v tolik oceňovaných románech. Není třeba čtenáře svádět větami psanými na efekt, „působivými metaforami, nezapomenutelnými přirovnáními“. Zásadní je „vzdělávat“, tedy niterně měnit, zprostředkovat plodný myšlenkový přenos. Vstoupit, i za cenu narušení intimity, do lidské mysli a skrze tento leckdy bolestivý proces zachytit smysl činů a voleb. Maria Anna Patti, La Repubblica – Robinson Po hojnosti slov, dějových zvratů a zápletek ságy, která z Eleny Ferrante udělala jednu z nejčtenějších spisovatelek světa, vracejí tyto krátké texty nadšenému čtenáři nejukázněnější a nejvytříbenější aspekt jejího psaní. Giulio Milani, Internazionale Příležitostné nápady jsou celistvějším a soudržnějším obrazem autorčina vnitřního světa a všedního života – jejích tužeb, strachů, ambic, selhání. Ferrante jako by vykukovala zpoza opony stránek a odhalovala kousek sebe. Reading in Translation Ferrante dokáže psát o politice, dějinách, filozofii, sexualitě, osamělosti a já se jí nechávám bez jediné pochyby ochotně vést. Neznám žádného jiného autora, který by uměl totéž. Beth Nguyen, San Francisco Chronicle