Poslední Vršovec

V době, kdy český přemyslovský kníže Vladislav II. pobývá na křížové výpravě, pověřuje správou země svého bratra Děpolta. Avšak český trůn se snaží získat rovněž Vladislavův synovec Soběslav II. Jeho pokus je ovšem neúspěšný a Děpolt nechává mladého prince uvěznit na hradě Přimda. Za pomoci nejbližších spojenců se Soběslavovi podaří z vězení uprchnout a záhy získává na svou stranu olomoucké vévodství. Po vítězném střetu s Vladislavovým vojskem má otevřenou cestu ku Praze. Jenže právě ve chvíli, kdy Soběslav na Hradčanech slavnostně usedá na knížecí stolec, přichází dcera předního českého velmože Odolena z Hrádku v Ostrovském klášteře u Davle na stopu děsivé záhadě týkající se pravé identity nového českého vladaře, jejíž rozluštění dává do pohybu nezadržitelný sled dramatických událostí. Jejich hybnou silou je „poslední Vršovec“ kancléř Převoj (v románu Josefa Svátka se jedná o fiktivní postavu), hodlající se pomstít na Přemyslovcích, kteří roku 1108 na hradišti Wratislav zákeřně vyvraždili rod Vršovců. Kniha obsahuje rovněž samostatnou autorovu povídku Český bratr, jejíž děj je zasazen do počátku 16. století.
Text románu i povídky prošel zásadní jazykovou a pravopisnou aktualizací. Dnes již archaické nebo neznámé výrazy byly nahrazeny slovy používanými v současné češtině, na mnoha místech byl také citlivě upraven slovosled v autorových složitých souvětích.