Andri Snaer Magnason má zkušenost s nejrůznějšími\nžánry – píše romány, povídky i dětské knížky. Když\njej ale požádali, aby napsal text na pamětní desku za\nzaniklý ledovec Ok, zaskočilo ho to. Právě na tomto\nledovci strávili jeho prarodiče líbánky a stali se\nzakladateli Islandské glaciologické společnosti. Tehdy\nv 50. letech 20. století byli přesvědčeni, že ledovce\njsou věčné – existovaly dávno před příchodem člověka\na také jej přetrvají. \nTaké výzvě k sepsání „knihy o klimatické krizi“\nse Magnason nejdřív bránil: „Není něco takového\nspíš záležitostí vědců?“ Ale nakonec jej přesvědčili.\nVšechny vědecké poznatky totiž máme k dispozici, ale\nnedokážeme si je vyložit, nedokážeme si doopravdy\npředstavit, co z nich vyplývá. Autor v knize O času\na vodě dokázal zkombinovat prastaré mýty, vlastní\nrodinnou historii a vědecká fakta do přesvědčivého,\nznepokojivého obrazu: náš svět, tak jak ho známe,\nmizí, a chceme-li, aby se i naše děti mohly šťastně sejít\nu rodinného stolu se svými vnoučaty, každý z nás musí\nproměnit slova v činy.