Kniha je sice určená spíš mladším čtenářům, ale určitě není vhodná pro malé děti. Ty by z ní mohly totiž mít noční můry, protože vyprávění je hodně drsné a místy dokonce i kruté. První příběh začíná víceméně v současnosti, kdy se do truhel času zavírají Sigrún a její rodiče. Po určité době se probudí ovšem již jen ona a tím začíná její dobrodružná cesta společně s Marcusem... Druhý příběh, podle mého názoru ještě o celou třídu zajímavější a napínavější, se odvíjí v podstatě od okamžiku, kdy se princezna Havrantýnka narodí, její matka umírá a otec, král Dimon, se rozhodne dobýt si celý svět jen pro sebe. Tomuto cíli obětuje všechno, dokonce i svou dceru. Ta se musí podřídit každému jeho rozhodnutí, které on ospravedlňuje svou až opičí láskou k ní... Důležitou roli v obou příbězích hraje samozřejmě čas. Ale podaří se vůbec někomu běh s časem vyhrát a Havrantýnku zachránit? Pokud se chcete dozvědět, jak oba příběhy dopadnou, určitě si knihu přečtěte. Ovšem předpokládám, že tento typ příběhu asi nebude vyhovovat každému ;-).

Krásná pohádka, poučná. Nebo spíš dobrodružný příběh pro starší děti i pro dospělé. O tom, jak je důležité prožít každý den, ten pochmurný únorový i ten slunečný srpnový. Prožít lásku a štěstí a stejně tak i krize a neštěstí. Nečekat na dokonalý svět a prožívat život každý den, ať už přinese cokoliv.