Kniha by si zaslúžila aj lepšie hodnotenia. Takých to dobrých príbehov o toxických priateľstiev by mohlo byť napísaných aj viac aby sa na tento problém lepšie poukázalo. Postava Elise bola napísaná skvelé a všetko, čo robila naozaj zapadalo do vzorca takého to vzťahu. To, že tam autorka dala aj domáce násilie iba podčiarkuje, že nie všetko je vždy čierno-biele ale zase ani nehovorí, že nejaké veci by sa mali odpustiť iba preto, že niekto ma zlý život. Remi rozprávala príbeh skakavo z prítomnosti do minulosti aj ak tak čitateľ vedel kde sa nachádza. Aj keď občas ma štvalo, ako velmi chcela Elise chrániť bolo jasné, že sa vyrovnávala s traumou a snažila sa nájsť nejakú logiku v tom všetkom, čo sa stalo. Som rada, že bolo dosť ľudí, čo sa jej snažilo vysvetliť, že naozaj nemohla za všetky tie veci, ktoré ju svojou manipuláciou Elise nutila myslieť si, že sú jej vina. Určite odporúčam nie len pre nadšencov žánru drama/thriller.

Kdybych měla vyhodnotit děj jako celek, nedočkáte se v něm prakticky žádného výrazného zvratu, protože ten, na němž je postaven celý příběh, je jasný již od prvních stránek – a tím je Jackova smrt. Neznáte sice okolnosti, ale po třetině knihy vám musí být jasné, která bije. Stránky ubíhaly vcelku rychle, ale od psychothrilleru bych čekala mnohem víc – více napětí, překvapivých momentů – těch se čtenář bohužel nedočká. Děj tak prakticky celou dobu stagnuje a nijak se nevyvíjí. Přihlédla jsem sice k tomu, že se jedná o autorčinu prvotinu, ale i tak musím hodnotit průměrně. Na téma patologické přátelství a posedlost jsem četla mnohem lepší a propracovanější thrillery, které ve mně něco zanechaly, a Nejlepší lži bohužel vyzněly do prázdna. Tato kniha sice neurazí, ale bohužel ani nenadchne.