Nemůžu výš než za tři. Je mi líto. Očekávání byla zřejmě veliká a zůstala nenaplněná, což pochopitelně nemusí nutně být problémem knihy, ale mým. Autor je nesporným znalcem Ruska a ví toho opravdu hodně, stejně tak i konexe má určitě značné, ale... trochu spoiler... zřejmě i na něj ale lehce zapůsobil stockholmský syndrom, protože čím jde kniha dál a dál (na začátku to ještě jde), tak z toho na mě šel...
Nemůžu výš než za tři. Je mi líto. Očekávání byla zřejmě veliká a zůstala nenaplněná, což pochopitelně nemusí nutně být problémem knihy, ale mým. Autor je nesporným...
Nemůžu výš než za tři. Je mi líto. Očekávání byla zřejmě veliká a zůstala nenaplněná, což pochopitelně nemusí nutně být problémem knihy, ale mým. Autor je nesporným znalcem Ruska a ví toho opravdu hodně, stejně tak i konexe má určitě značné, ale... trochu spoiler... zřejmě i na něj ale lehce zapůsobil stockholmský syndrom, protože čím jde kniha dál a dál (na začátku to ještě jde), tak z toho na mě šel neodbytný pocit, že vlastně Putin ani za nic nemůže, že to jen jeho okolí vše dělá bez jeho vědomí jen proto, aby se mu bohatýři zalíbili. S tím se zkrátka nemůžu ztotožnit, i když je jasné, že na tom bude dost pravdy. Už to ale není doplněno konstatováním, že právě to je Putinův největší “zločin” - stvoření společnosti, kde pro některé zkrátka neplatí vůbec žádná pravidla a mohou si dělat, co chtějí. V kontrastu s tím opravdu vyniká Satterova kniha Čím měně víte, tím lépe spíte, která se se současným Ruskem vůbec nepáře. A když pak Galeotti píše, že v Rusku si novináři de facto mohou psát, co chtějí, a funguje tam občanská společnost, to už jde člověk do kolen a padá nutně i ta čtvrtá hvězda. Každopádně - je to výborná kniha, jen zkrátka úplně nesouzní s mým názorem.
Číst více
Číst více