Už teď mi chybíš

Jak už to u těchto antologií bývá, některé povídky čtenáře osloví více, jiné jsou spíše ze slabšího soudku. Každý z autorů pojal povídku na téma "chybíš mi" po svém. Některé povídky pro mě byly hodně citlivé a silné. Přiznám se, že jsem je četla po večerech, vždy po částech... Nejvíce mě zaujala a hlavně dojala povídka od Petry Klabouchové: " Ty brečíš?" .... "Jo, no, brečím." 5*

Nie som nekritická milovníčka poviedok, nevyhľadávam ich, vybrala som si túto zbierku, čestne priznám, kvôli roku vydania do výzvy, ale nakoniec si ju pridám ako extra kúsok do minuloročnej s hodinami na obálke :) Jednoznačne top pre mňa bola Ty brečíš? Pri knihe som neplakala už ani nepamätám, azda niekoľko rokov, ale toto akoby písali pre nás... pre mňa a môjho Willa (viď komentár k Než jsem tě poznala). Mínka a Toník, máme len seba, láska z bolesti a posvätná. Zaujali ma taktiež Helenka, Milenko! a Kouzlo jara. Škoda niekoľkých viac predvídateľných, ktoré by mohli byť omnoho pútavejšie, keby sa oprosti od klišé, dalo by im to hlbšieho ducha (príklad: nestačila u Lízy čistá láska / obdiv / úcta, musí ísť hneď o zamilovanosť a plány spoločnej budúcnosti, bozkov atď.?) No celkovo príjemné prekvapenie!