Hodní lidé

Půjdu-li jen po příběhu, je to víc než jen důstojná pocta Agatě Christie. Příběh je složitější v kulisách moderní Anglie bez nějakého multi-kulti a to je velmi sympatické. Vysvětlení je poirotovsky ukázkové a důkladné. Příběh mi přijde tak čistý, že by mohl být klidně i zfilmován. Dávám plus a věřím, že jednou vyjde i na papíře a budu si moci knihu dát na poličku vedle Agathy i Dicka Francise...

K této knize mi sám autor napsal: „Je to taková pocta A. Christie.“ A já si myslím, že se to sakra povedlo. Poté, co Johnovi Hammondovi umře za zvláštních okolností matka, vydává se zpět do rodného města tuto věc sám prozkoumat. Sám ale netuší, do čeho se vlastně zamotává. A že mu také půjde o život. A ne jenom jednou. Příběh se hezky pomaloučku rozjíždí. Po prvních několika stránkách jsem už měla tip na vraha a v jednom člověku jsem se dokonce i trefila. Ale celek mě opravdu překvapil. V půlce knihy jsem si už říkala, že za chvíli je vše vyřešeno. Tak co se teda bude dít dál? Přede mnou bylo tolik stránek. A toto byla opravdu skvělá věc. Autor od začátku rozjel příběh, skvěle si pohrával s mou myslí. A ve chvíli, kdy jsem si myslela, že už všechno vím, bylo vše jinak. Když už jsem si myslela, že jsem rozluštila celou zápletku, autor mi to vše rozbořil jako domeček z karet, a já mohla začít od začátku. Co se mi také líbilo, byly pasáže, kdy byl např. nějaký rozhovor, kde jsem se jasně měla dozvědět důležité informace. Autor ale tenhle rozhovor vždy přeskočil, aniž by cokoli zmínil, a děj pokračoval. Tyto chvíle skvěle prohlubovaly napětí. Konečné rozpletení celých vražd byl skvělý a nečekaný, autor nic neuspěchal a vše krásně dovysvětlil. Také musím opět vyzdvihnout skvělou slovní zásobu. V textu jsem našla pár překlepů nebo chyb v podobně uvozovek na začátku věty, kde neměly být. Ale čert to vem. Kvůli celému příběhu jsem na to skoro zapomněla. Takže pokud máte rádi detektivky, kdy opravdu do poslední chvíle tápete, nepotřebujete moc toho násilí, sáhněte po tomto dílu!