Smrt čtyřikrát jinak

Jsem neskutečně šťastná, že jsem na Rostislava Kafku narazila úplnou náhodou a že jsem poznala jeho tvorbu. Jeho příběhy jsou opravdu napínavé a miluji jeho slovní zásobu. „Zdvihl jsem hlavu, mohutné dešťové kapky, které bubnovaly na zamřížované okno, se postupně slívaly v malé čirůčky, které stékaly z hladkého povrchu jako z tváře plačící ženy.“ Jeho slovní obraty a spojení jsou pastva pro oči. A teď už k samotné knize. Novela Jak prosté je skvělý detektivní příběh! John Connors se ve svých 60 letech dostává do vězení, zavraždil svou přítelkyni. Čeká ho nějaký čas v base za něco, co si ale on sám nepamatuje. Po 2/3 trestu je propuštěn, tím ale vše nekončí. Kolotoč se kolem něj opět začíná roztáčet a Johnovi jde někdo po krku. Celé rozpletení příběhu mě opravdu mile překvapilo a hlavního záporáka jsem do poslední chvíle nevytipovala. Povídka Svědomí byla velké překvapení. Henry se v noci vzbudí a uvidí nad sebou svou mrtvou ženu. Ta se s ním ale nepřišla rozloučit z lásky. Přišla se pomstít. Josefína byl opravdu dojemný příběh o ženě, které se hroutí svět. Leoně zemřela matka a zůstala sama na svoji dceru, přijde i o práci. Na scéně se objevuje Josefína, žena, která se údajně znala s její matkou. Celý život se Leoně tímto seznámením obrátí vzhůru nohama. Zda k horšímu nebo lepšímu, budete muset zjistit vy sami. Poslední povídka překvapila ještě více. Tajemný bezdomovec, kouzelník Feríno jezdí vlakem načerno. Jednoho dne ho ale průvodčí nechá dojet až na konečnou stanici. Kouzelník Feríno je jedno velké překvapení. Kam je průvodčí ochotný zajít, aby tohoto muže opět našel? Tento příběh mě dojal a bylo zajímavé, kam jsme se až v povídce dostaly, když začínala pouhou nevinnou jízdou vlakem.

Nikdy jsem pořádně nevěděla, co moje kamarádka Katka vidí na povídkách nebo několika novelkách v jedné knize. Dokud mi jednoho dne nepřišla do mailu Knižní díry nabídka k recenzi čtyř krátkých příběhů od Rostislava Kafky. Jeho dílo, Smrt čtyřikrát jinak, přináší jednu novelu a tři krátké povídky s motivem - jak název vypovídá - smrti. Jak se mi ekniha líbila? Než se vrhneme na pozitiva, kterými kniha oplývá, zmíní veliké, ale zanedbatelné, mínus. Celé publikaci chybí redakce a čas od času se objeví gramatické chyby. Pokud dokážete číst víceméně neupravený text, směle si knihu kupte a vrhněte se do čtení! Novela, kterou pan Kafka otevírá svou sbírku, nese název Jak prosté. Kdyby ji autor rozepsal, doplnil o detaily, šlo by o luxusní detektivku starých časů! Cukala jsem se, když se blížil konec, protože jsem se nechtěla (a zároveň netoužila po ničem víc) dopátrat pointy. Chvílemi jsem si kladla otázku - jak to, že jde o čtivější text než mnohé moderní romantické fantasy? Po celý čas se autor nedopustil větších logických chyb, sledoval jasně dané vlákno a na něj nabaloval skutečnosti, které postupně zmiňoval. Příběh bobtnal, docházelo k zajímavým zjištěním a velký závěr celý balíček převázal zlatou mašlí. Po delším příběhu následovaly tři kratší - každý úplně jiný, jak žánrem tak výsledným pocitem. Svědomí se neslo v hororovém duchu a smrt ulevila jednomu hříšníkovi. Po vyčerpávající detektivce šlo o chladnou, ale úsměvnou jednohubku. Josefína přinesla kus duchařiny a dobrého srdce - jsem ráda, že autor nepřidal úplně sladkou tečku a vyhnul se patosu. Závěrečná povídka, Poslední kouzlo, mne dojala k slzám. Nemám ráda bezpráví a hlavní hrdina se zachoval skvěle. Navíc se tématicky dotkl i hudby, která mě provázela střední školou … V celé knize si nešlo nevšimnout vytříbených jazykových obratů, nadhledu a inteligence. Novela zasazena do Londýna na mne dýchla atmosférou a autor jedinkrát nezakolísal ve své dobrosrdečnosti a jemné moudrosti. Smrt čtyřikrát jinak může být skvělým dárkem do čtečky nejen pro blízké, ale i pro vás, když si např. chcete ukrátit cestu hromadnou dopravou.