K audioknize jsem se dostala vlastně náhodou na doporučení kamarádky. Vzhledem k tomu, že už bylo po Vánocích se mi do ní moc nechtělo a říkala jsem si, že si ji nechám až na příští rok, ale nakonec jsem se do ní pustila a jsem moc ráda. Knížka je úžasná! Styl vyprávění mi trochu připomínal Dahla. Knížka spojila fantazii, vtip i dojemné a smutné momenty. Při tom se s ničím moc nemazala a měla spád. Z postav jsem si nejvíc oblíbila Pravdomluvku, která byla boží. Už se těším až si knížku poslechneme za rok se synem. Mimochodem audiokniha je parádně načtená a právě interpretace dodává knížce další rozměr navíc. Navíc mě na audioknize bavily zvukové efekty.

Po titulu jsem sáhla, jelikož mi obálkou připomínal knihy od Davida Williamse a taky z tradice čtení vánočních knížek v prosinci. Hodnotím 4 z 5. Knížka má nejen pěknou titulku, ale i uvnitř je spousta ilustrací, které krásně dokreslují příběh. Písmenka už jsou trochu menší, ale kapitoly stále krátké, proto bych doporučila pro čtenáře od třetí třídy. Moc se mi líbí způsob, jakým knížka ubíhá. Krásně na sebe navazuje Nikolasovo trápení s tetou, následné hledání otce a elfí vesnice. V knížce najdeme i vážnější témata, jako jsou Nikolasovi vzpomínky na smrt maminky, chudoba jeho rodiny nebo únos. Poslední část příběhu je hodně zkratkovitá a za to nakonec dávám hvězdu dolů. Šlo by to určitě pěkněji rozvést. Poznámka: Našla jsem, že existuje i film: Chlapec, kterému říkají Vánoce. Plánuji ho shlédnout, jelikož je kniha jeho předlohou. Autor má také další tituly v této sérii. Tak se třeba za rok dočkáme další.