To byl dojemný příběh. Řeknete si, že z války je vždycky dojemný. Ano i ne. Musí být dobře napsaný, což tady se povedlo na 100 %. Po dlouhé době mi nebudou stačit hvězdičky v hodnocení. Živa a Slávek, Karel, Lidunka, Amélie, Ondráš a další. Beskydy v posledním roce války a po válce. Válkou těžké časy nekončily. Střídá se vyprávění několika postav. Nádherně zakomponované, ani jednou jsem netápala kam která postava patří a že jich tam krom hlavních 4 bylo hodně. Proskládaný příběh Živy a jejího života. Vzpomínky i na minulost, kterou knihu skvěle doplnily, aby úplně každý kousíček historie zapadl na své místo a jeho celek mi vyrazil dech. Takhle dobře by to snad nenapsal ani sám život. Krásně ukázané, jak bylo důležité mít za komunistů známosti, podpisy, nevyčnívat. Každý máme všechno, všichni mají stejně. A co mě potěšilo, že tady se splnilo alespoň jedno, že na každou svini se vaří voda. Příběh si mě získal úplně vším. Nádherně popsanou přírodou, atmosférou doby, láskou k lidem i psům, běžným životem, kdy se často stává, že jsme provázaný s ostatními lidmi aniž bychom si uvědomili jak moc. A každý měl své tajemství…SKVOST!!

Celý příběh působí tak neuvěřitelně živě a opravdově, že ani v nejmenším nepochybuji, že se skutečně stal ! Živa, už její neobyčejné jméno, je toho pravým důkazem. O co má tato knížka méně stran, o to je působivější i silnější. Četla jsem tento beskydský příběh s údivem i zatajeným dechem. Živo, Ludmilo, Karle i Ondráši, ráda jsem vás poznala ! Ani já na vás hned tak nezapomenu. A klobouk dolů před Scarlet Wilkovou, užila jsem si každičkou stránku !