Jáma

60% ...Žal je čistě osobní. Nemůžete se o něj podělit jako o bonboniéru, je jenom váš. Jako byste měli k noze uvázanou železnou kouli s bodci, jako byste nosili kabát z hřebů a na hlavě trnovou korunu. Vaši bolest nikdo jiný neprocítí. Nikdo jiný nemůže chodit ve vašich botách, protože jsou plné skleněných střepů, a pokaždé, když uděláte krok, ty střepy vám do krve rozřežou nohy. Žal jsou ta nejhorší muka a nikdy neskončí. Máte je předplacená do konce života. _____________________________________________________________________________ Přečetla jsem si Jámu znovu. I pokud pominu podobnost s Kingovým Řbitovem zvířátek, ovšem podstatně slabším, nemůžu dát knížce hodnocení vyšší než lehce nad průměrem, tedy tři hvězdičky. Příběh plynul pomalu, napětí bylo málo, občas jsem se trochu nudila, ale některé věci, které mi při prvním čtení vadily, jsem tady prominula. Například mi nevadil závěr. I přes moje výtky knížku k přečtení doporučím, protože tak špatná není.

Není to zase tak špatné, jen by to ještě chtělo přepracovat :-) Něco tomu prostě chybí, větší podrobnosti, více hloubky,více dynamiky. Knížka mě k sobě moc nepoutala a při čtení jsem se i vracela, protože jsem se přistihla, že čtu a myslím na něco jiného. Závěr byl překombinovaný a ty záležitosti gangsterského typu bych tedy vypustila úplně, to bylo k smíchu. Stačil by tajemný příběh týkající se jámy. Nevím proč, ale reálie a atmosféra knihy ve mně evokovaly české prostředí - dát postavám česká jména, uvěřím, že se vše odehrává na Ostravsku :-) Nejvíc mě bavil začátek knihy, popis opuštěného domu a hororové prvky, pak se to za mě dost rozplizlo v rozhovorech a takovém divném odhalování pravdy. Hlavní hrdina měl někdy dost vtipné sarkastické myšlenky a hodnocení situace, to jsem četla ráda, ale někdy to vážnost všeho převádělo až do komedie. Autorka nepíše špatně a nechala se asi inspirovat Řbitovem, ale jinak bych ji v žádném případě s Kingem nesrovnávala....