Síla intelektuálního a politického odkazu Václava Havla nepůsobí pouze v českém, potažmo středoevropském prostoru. Už za normalizace byl Havel jako dramatik, esejista a disident považován za morální a myšlenkovou autoritu i na Západě. A po roce 1989 se s prezidentem Havlem pravidelně setkávali důležití političtí, kulturní a duchovní představitelé z celého světa nejen kvůli státnickým povinnostem, ale mnohdy i proto, že o to sami stáli. Václav Havel je v západní paměti živou postavou i dnes. Nadace Knihovny Václava Havla v New Yorku si dala za úkol tuto paměť alespoň částečně zmapovat metodou orální historie. Výsledkem jsou pozoruhodné rozhovory s tak významnými osobnostmi, jako je například diplomatka Madeleine Albright, někdejší prezident USA Bill Clinton, historik Timothy Snyder či hudebnice Suzanne Vega. –––– Lidé nechápou, jak zásadní postavou Havel byl a jak jím — když přijel do Spojených států — byli Američané uchváceni. - Madeleine Albrightová Havel nikdy Československo neopustil. Mohl patřit mezi newyorskou smetánku. Ale vytrval v tom, co mu šlo, a ze všech sil usiloval o změnu. A zdálo se, že ho to baví, což lidem dávalo jistotu, že věří v to, co dělá. - Bill Clinton