Dívka v rysích drápech

Poutavosti kontruje chaos. Jisté zklamání, stačilo.

Milénium pokračuje… ale už to není ono. Na severu Švédska vládne chlad, korupce a zločin. V Gasskasu je nalezena mrtvá novinářka a Mikael Blomkvist se po letech vrací, aby zachránil svou kariéru i vztah s dcerou. Lisbeth Salander se mezitím zaplétá do dalšího nebezpečí – mizí její hacker Plague a z temnot se znovu vynořuje Branco, který chce jediné: pomstu. Zní to jako Milénium, ale… už to prostě není Milénium, jak ho známe. Karin Smirnoff umí psát, to bez debat. Dokáže zachytit severskou syrovost, ticho, chlad i tíhu krajiny. Ale vyprávění mi přišlo pomalé, místy nejasné a hlavně – Lisbeth i Mikael tu působí jako vedlejší postavy ve vlastním příběhu. A to je škoda. Právě oni byli vždy tím, co dělalo sérii tak výjimečnou. Ano, chápu, že Stieg Larsson je jen jeden a že každý autor má právo na vlastní pohled. Jenže tady jsem měla pocit, že ta jiskra, ten neklid a geniální kontrast mezi Lisbeth a světem kolem ní, se prostě ztratil. Temná a chladná kniha, která se snaží navázat na legendu – ale působí spíš jako vzdálená ozvěna. Pro fanoušky série možná ze zvědavosti, ale určitě to není povinná četba. Zůstala atmosféra severu, ale ztratilo se srdce příběhu.