Cestopisy jsou jeden z mých oblíbených žánrů, polední dobou je čtu celkem často, asi je to tím, jak byly za covidu hranice spíše uzavřené a nebylo moc možností na vycestování a mám nutkání rozhlédnout se po světě aspoň takhle. Nakladatelství Kazda vydalo už tři díly cestopisu tohoto autora. Pokud se nepletu, tak šlo o Couchsurfing v Íránu, Číně a v Rusku. Já jsem sáhla po Saúdské Arábii, protože mě ze zmíněných zemí zaujala nejvíc. Autor se snaží v knize o co nejobjektivnější názor na tento stát, snaží se čtenářům přiblížit politické dění, i kulturní a společenské, aby měli přehled o tom, co se v dané zemi děje, proč anebo jak se situace vyvíjí. Tady v Saúdské Arábii jde především o otevření se světu. Dříve bylo téměř nemožné získat obyčejná turistická víza, a dneska je to jedna ze zemí, kam turisté rádi jezdí. Také ženy mají větší práva, než měly dříve. Mohou nyní pracovat nebo řídit automobil.:) Co je super, jsou fotky, které v knize najdeme. Černobílé i barevné, na tom úplně nezáleží, ale když Stephan píše o nějakém svém zážitku, tak samozřejmě fotka dokáže vykreslit určitou atmosféru a je takovým vítaným doplňkem. Styl psaní mi vyhovoval tak napůl. Někdy mi přišly pasáže hodně zdlouhavé, ale bylo to tím, že autor popisoval fakt všechno, co na cestách zažil a prostě ne vždycky to byl adrenalinový zážitek. Obdivuji taky cestovatelovu odvahu, někdy přijel do vybrané destinace bez konkrétních plánu, téměř vždy si sháněl ubytování u místních až na poslední chvíli a ne vždy to vyšlo podle plánu. Každopádně celkově jsem s tímto cestopisem spokojená, určitě si přečtu další díly a těším se na další počtení.

Dávám pět hvězdiček ne proto, že by to byl takový literární skvost, ale protože mě velice zajímá život v Saudské Arábii. Je fajn, že se Saudská otevírá světu a tohle svědectví o prvních krůčcích v tomto směru je rozhodně zajímavé a věrně podané. Oceňuji hlavně aktuálnost a nevyhýbání se politickým tématům, jako je aféra na ambasádě v Turecku nebo válka v Jemenu. Bylo mi líto předčasného ukončení cesty (díky koronaviru), ale co se dá dělat.