Cituji z doslovu jeho manželky. "Generace těch, kteří prožili a přežili holokaust, je stále méně početná, a proto potřebujeme lidi, kteří budou pomáhat šířit vyprávění z první ruky, jako jsou Henryho vzpomínky. Pomůže to, aby se o té době dozvěděli i další lidé." Já jen dodávám, kdyby se lidé poučili, ale fanatiků je stále hodně a odnesou to většinou ti nevinní, bohužel války byly, jsou a budou.

Velice poutavě a čtivě psaná kniha. Jelikož jsem knih na toto téma četla více, bála jsem se, že knihu odložím. K mému potěšení se tak ale nestalo a každou stránku jsem hltala. Tento muž - Henry Oster v té době kluk zažil něco, co si ani nedokážeme představit. Musel přežít kruté zacházení a hlavně přišel o svou rodinu. Měl mnoho štěstí, kdy stačilo jen málo, aby přišel o život také. Naštěstí vždy unikl smrti a mohl vyprávět svůj příběh. Jak napovídá obálka knihy, tak se jeho práce točila kolem koní. Musím říct, že tato kniha se velice povedla, když pominu to, o jakém tématu vlastně píše.