Cituji z doslovu jeho manželky. "Generace těch, kteří prožili a přežili holokaust, je stále méně početná, a proto potřebujeme lidi, kteří budou pomáhat šířit vyprávění z první ruky, jako jsou Henryho vzpomínky. Pomůže to, aby se o té době dozvěděli i další lidé." Já jen dodávám, kdyby se lidé poučili, ale fanatiků je stále hodně a odnesou to většinou ti nevinní, bohužel války byly, jsou a budou.

Pravdivé životní osudy Henryho Ostera, který byl za druhé světové války vězněn v židovském ghettě v Lodži a následně v koncentračních táborech Osvětim a Buchenwald, tam se dočkal vytouženého osvobození.