Román v osmi příbězích o špatných rozhodnutích, nepochopení i naději Zuzana jede k moři, aby vymazala děsivý sen. Jitka se stydí za faldy na břiše a nechce se s nikým srovnávat. Hana při náhodné cestě autem nalezne svoji babičku. Pavel našel klid při práci v lese a už nechce nic pokazit. Iveta obléká mrtvé a skrývá vytetovaného hada. A Libor prostě jen fotografuje… Patří k sobě, jsou svým způsobem jedna rodina, přesto se míjejí. Povídkový román Čekání na spoušť je kronikou takového míjení, prostírající se na ploše sedmdesáti let. Kniha v koncentrované podobě ohledává, jak zdánlivě ne důležitá rozhodnutí jedněch ovlivňují životy druhých a jak se nenápadná událost může dotknout někoho, o kom to vůbec ne tušíme. ––– Hrdinové a převážně hrdinky povídek nesou svůj osud statečně, s určitou dávkou smíření a pochopení a mnohdy i sebeobětování, jako kdyby věřili, že na další pokolení přece jenom kdesi v budoucnu čeká onen klid a kousek štěstí, v nějž doufali pro sebe. Čtivá a pravdivá kniha Lidmily Kábrtové nabízí čtenáři potěchu z obrazů života namalovaných slovy a pocit, že povídky v knize jsou vlastně o nás. — Alena Mornštajnová, spisovatelka