Archa zrůd

Velké překvapení. S přihlédnutím k tomu, že jsem od Pevnosti už jednu hororovou sbírku dostal, a ta byla s odpuštěním otřesná, měl jsem trochu strach. Mé obavy se naštěstí brzy rozplynuly, protože pan Fritz se ukázal jako překvapivě dobrý spisovatel. Byť některé povídky jsou velmi jednoduché, a některé zase kazí velká předvídatelnost a snadno odhadnutelná pointa, je to řemeslně velmi dobře odvedená práce a velmi příjemně se to čte. Edice Pevnost nikdy nepřestane překvapovat tím, jaké nečekané klenoty se v ní dají vyhrabat.

Povídka To, co milovalo Arthura Brookse je dle mého názoru jedno z filozoficky nejprogresivnějších témat v žánru sci-fi, jaké jsem dosud viděl. Téma uvědomění si koexistence, absolutní potřeby druhé bytosti k vytváření reakcí a sběru informací - to je tak moc zajímavé, že mě až nelichotivě sralo, že z té povídky není román. Má to neskutečný potenciál. Zbytek povídek velmi slušný, mnohé rozšklebující překvapivé pointy potěší, nicméně nemohu sdílet oslavné mlaskání nad povídkou Smrt tančila mezi hvězdami tady v komentářích. Lidstvo, prosím, zkonsoliduj si svoje sračky! Jo, udělali jsme pár průserů, ale není to s náma zas až tak špatný, abychom byli intergalaktickej postrach všehomíra! :D Nemám rád tydle pseudokritické dystopie á la Poušť Babiš. Konflikt je základní podstatou života. A jo, válka je hrozná věc, ale nevyhnutelná. Takže nedělejte z imaginárních emzáků andílky, kdo ví, co tam za tím plutem (#spacejokes) provádějí :D :D