Novela s prvky vědecké a společenské fikce, která ve třech volně navazujících příbězích popisuje jednu z mnoha možností vývoje umělé inteligence a jejího vlivu na formování lidské společnosti. Čas budoucí přináší znepokojivou představu budoucnosti, v níž lidstvo dosáhne dlouho očekávaného světového míru, leč kvůli nedokonalé povaze člověka jej opět odmítne. Ukázka z knihy Erik dobře věděl, co mu Orákulum nabízí. Měl se zbavit svého těla a svůj mozek umístit do ocelové schránky. Jednalo se o jeden ze způsobů, kterým chtěli lidé obelstít smrt. Uschovali svůj nejdůležitější orgán, který definoval jejich osobnost, vyhodnocoval realitu a shromažďoval vzpomínky na proběhlé události, do železného skafandru, který jej chránil před nepříznivým vlivem okolí. Tím to ale nekončilo. Jelikož mozková tkáň po čase odumírala, probíhala záloha vědomí do datového cloudu. Když pak bylo zapotřebí, vypěstoval se v laboratořích náhradní mozek, do kterého bylo vědomí přeneseno elektrickými impulzy.