Kniha není ani tak znepokojivá, jak je v anotaci zmíněno, jako spíš divně napsaná. Autor si minimálně první povídku po sobě nepřečetl, jinak by poznal, že mít skoro v každé druhé větě jméno hlavní hrdinky, je otrava. Hrozně mě to rušilo. Pokud to byl záměr, zajímalo by mě, čeho se týkal. Nadaná slečna přijde na to, jak vytvořit umělou inteligenci. Ta si řádí na síti a něco se stane... To je tak zhruba námět první části. Dál to neprásknu, jelikož námět, jako takový, díky němuž jsem to kupovala, je sice opsaný, ale furt sympatický. Jenomže další dvě části knihy mi i z hlediska myšlenky a pokračování přišly v několika ohledech prazvláštně uškrcené a protiřečící si. Postavy ve světě, který "nějak" fungoval, jednaly v rozporu s tím, co si mohly dovolit. Nešlo ani tak o touhy, to se dá pochopit, jako spíš o možnosti. Nejspíš měl příběh vyvolat přesně takové přestavy, nebo debatu?

Zajímavá myšlenka, ale zpracování vyznívá spíš jako slohový úkol žáka střední školy.