moje první kniha od autora...obsahují spoustu krásných podnětných myšlenek...návod, jak opravdu vidět Boha všude... místy tam ale bylo na mě hodně odboček - o jednom začal, rozvinul přes druhé a pak jsme dospěli k třetímu..takže jsem se pak vracela a přemýšlela, k čemu se vlastně vyjádřil...pak mi v někerých pasážích vadilo časté zmiňování "světských" věcí typu pivo, tykačka s různými politiky, umělci a tak..prostě mi to tam pocitově nesedělo...ale Ladislav Heryán to tam cítil takhle..takže to je můj problém ;) velmi se mi zas naopak líbila jeho snaha, v drtivé většině i aplikovaná o hledání dobra, hledání Ježíše v každém bližním..soucit, empatie, schopnost prožít s dotyčným jeho příběh..ocenit i minimální snahu člověka o změnu..přiznat své slabosti, své váhání, své emoce a jejich odraz. Také volnost proživání opravdové radosti a lásky..zbavit se škatulek a bigotnosti, toho farizejství, do kterého jsme často pobízeni, tlačeni...věřit svému srdci, a tomu, že jsme bezvýhradně milováni. tak... a jdu hledat od Ladislava Heryána něco dalšího..

Příběhy ze života, kdy se tento citlivý kněz setkává s lidmi, kteří se často cítí osamělí a zbyteční a s Bohem ani nepočítají. Když však zakusí zájem tohoto kněze o ně v různých svízelných okolnostech, pak hledají, jak prožít svůj život smysluplně, až hrdinně. Vypráví o tom příběh, kdy rodičům umírá mladá dcera. Svěřili pohřební rozloučení Otci Heryánovi. Sešlo se tolik lidí a rodiče posílilo vědomí, že jejich dcera byla a je milována. V dalším z příběhů stařičcí manžele upevňují svůj vztah i uzavřením svátostného manželství, a tak zakouší posilnění jejich vztahu. Každý příběh je obohacen úryvkem z evangelia, který odpovídá dané situaci a autor, který přednáší biblistiku, se nad ním zamýšlí.