Objednávka

Příběh služebnice

Příběh služebnice
Audiokniha

77 % (2798 Hodnocení)

Příběh služebnice

77 % (2798 Hodnocení)

Podrobnosti

O knize

Dystopická vize ukazuje blízkou budoucnost na půdě dnešních Spojených států amerických, které se proměnily v republiku Gileád a vlády se chopil klerofašistický režim, jenž militantně volá po návratu k tradičním hodnotám. Země se potýká s ekologickými katastrofami a ztrátou lidské plodnosti, takže ženy, které ještě...
Dystopická vize ukazuje blízkou budoucnost na půdě dnešních Spojených států amerických, které se proměnily v republiku Gileád a vlády se chopil klerofašistický režim, jenž militantně volá po návratu k tradičním hodnotám. Země se potýká s ekologickými katastrofami a ztrátou lidské plodnosti, takže ženy, které ještě mohou mít děti, jsou...
Dystopická vize ukazuje blízkou budoucnost na půdě dnešních Spojených států amerických, které se proměnily v republiku Gileád a vlády se chopil klerofašistický režim, jenž militantně volá po návratu k tradičním hodnotám. Země se potýká s ekologickými katastrofami a ztrátou lidské plodnosti, takže ženy, které ještě mohou mít děti, jsou jako „služebnice“ nuceny k sexuálnímu otroctví v rodinách velitelů, aby s nimi zplodily potomky místo neplodných chotí. Jednou z nich je i vypravěčka, která musí obezřetně manévrovat mezi Veliteli, jejich krutými Manželkami, hospodyněmi Martami i ostatními Služebnicemi – protože kdokoli z nich může být špionem Gileádu. Podle románu vznikl v roce 2017 úspěšný a oceňovaný televizní seriál s Elisabeth Moss, Josephem Fiennesem či Alexis Bledel v hlavních rolích. Připravuje se i jeho druhá řada, která už bude příběhem pouze inspirována. V roce 1990 byl natočen také stejnojmenný celovečerní film v režii Volkera Schlöndorffa (Plechový bubínek), v němž si zahrály např. Natasha Richardson či Faye Dunaway a scénář k němu napsal známý anglický dramatik Harold Pinter. Nahrávka obsahuje bonusovou kapitolu, napsanou autorkou POUZE pro audio verzi (v knize ji tedy nenajdete). Margaret Atwoodová (* 1939) Kanadská spisovatelka, básnířka, literární kritička, a feministická a sociální aktivistka je jednou z nejvíce ceněných autorek beletrie současné doby; za její literární dílo se jí dostalo mezinárodního uznání. Mezi lety 1984 až 1986 byla prezidentkou PEN klubu. Studovala na University of Toronto a později také na Harvard University. Vyučovala na University of British Columbia (v roce 1965), Sir George Williams University in Montreal (1967–1968), University of Alberta (1969–1979), York University (1971–1972) a New York University. Za román Příběh služebnice (BB art, 2008) získala vůbec první ocenění Arthur C. Clarke Award za nejlepší vědeckofantastický román, podle kterého byl v roce 2017 natočený úspěšný televizní seriál s herečkou Elisabeth Moss (seriály Mad Men, Top of the Lake) v hlavní roli. Česky vyšlo množství jejích próz jako Ublížení na těle (Odeon, 1989), Muzeum zkamenělin (Odeon, 2002), Přežívá nejsmutnější (Mladá Fronta, 2005), Z hlubin (NLN, 2006), Penelopiáda (Argo, 2007), Pýthie (Mladá Fronta, 2009), a povídkových sbírek Modrovousovo vejce (Volvox Globator, 2002), Hra na vraha (BB art, 2004), Dobré kosti (BB art, 2005) i dalších. Zuzana Kajnarová (* 1982) Už během studia na gymnáziu navštěvovala Herecké studio Mileny Asmanové a spolupracovala s činohrou Národního divadla Moravskoslezského v Ostravě. Poté studovala na pražské DAMU – ve třetím ročníku začala hostovat v Divadle ABC a do Městských divadel pražských také později nastoupila do stálého angažmá. Do povědomí filmových diváků se dostala díky roli služebné Dorotky v úspěšné pohádce Anděl Páně (2005). Pravidelně se objevuje v televizních seriálech, např. Redakce, Místo v životě, Proč bychom se netopili, Přešlapy, Vyprávěj, Labyrint či Specialisté. Martin Myšička (* 1970) Vystudoval činoherní herectví na pražské DAMU a Matematicko-fyzikální fakultu v oboru subnukleární fyziky. Ještě během studií hrál např. v Národním divadle nebo ve Studiu Ypsilon. V roce 1994 získal Cenu Alfréda Radoka jako talent roku za roli Knížete Myškina v dramatu Idiot. Od roku 1997 je ve stálém angažmá v Dejvickém divadle, od roku 2017 zde působí jako umělecký šéf. Jeho režijním debutem byla inscenace hry Joea Penhalla Krajina se zbraní. Filmoví a televizní diváci jej znají např. ze snímků Šeptej (1996), Jedna ruka netleská (2003), Karamazovi (2008), Protektor (2009), Občanský průkaz (2010), Rozkoš (2013), Díra u Hanušovic (2014), Ztraceni v Mnichově (2015), Zločin v Polné (2016) nebo ze seriálů Čtvrtá hvězda (2014), Vraždy v kruhu (2015), Pět mrtvých psů (2016), V. I. P. vraždy (2016), Já, Mattoni (2016), Kosmo (2016), Bohéma (2017) a dalších.

Hodnocení z největšího nezávislého čtenářského portálu

Ve spolupráci s Databazeknih.cz

77%

(2798 Hodnocení)

Online knihkupectví Palmknihy vám jako jediný e-shop přináší nezávislé čtenářské recenze a hodnocení oblíbeného portálu Databazeknih.cz 

Populární hodnocení

19.8.2019

38

„Ráda bych věřila, že je to příběh, který jsem si vymyslela. Potřebuju tomu věřit. Musím tomu věřit. Ti, kdo dokážou věřit, že podobné věci jsou pouhé příběhy, mají větší šanci.“ (s. 59) Ke knížce mě přivedl seriál. První sérii jsem na jaře s napětím, ale odporem sledoval. V půlce druhé série jsem nenašel sílu dál koukat na totalitní praktiky Gileádu. Jsem ale rád, že jsem dal šanci knižní předloze...
„Ráda bych věřila, že je to příběh, který jsem si vymyslela. Potřebuju tomu věřit. Musím tomu věřit. Ti, kdo dokážou věřit, že podobné věci jsou pouhé příběhy, mají...
„Ráda bych věřila, že je to příběh, který jsem si vymyslela. Potřebuju tomu věřit. Musím tomu věřit. Ti, kdo dokážou věřit, že podobné věci jsou pouhé příběhy, mají větší šanci.“ (s. 59) Ke knížce mě přivedl seriál. První sérii jsem na jaře s napětím, ale odporem sledoval. V půlce druhé série jsem nenašel sílu dál koukat na totalitní praktiky Gileádu. Jsem ale rád, že jsem dal šanci knižní předloze. Především v první sérii se jí autoři drží. Styl vypravování má spád. Knížka mnohem lépe vysvětluje vztah mezi vypravěčkou příběhu a manželkou velitele, lépe charakterizuje postavy tet a mart. „Snažím se moc nepřemýšlet. Stejně jako všechno ostatní musejí být teď i myšlenky na příděl. Je hodně věcí, na které bude lepší nemyslet.“ (s. 23) Násilí, které je dávkuje televizní obraz, nevystupuje v knižním příběhu tak naturalisticky jako v televizi. Líbilo se mi uspořádání knihy – nejen členění do částí a kapitol, ale i předmluva a závěr v podobě historických poznámek. Zaujaly mě informace týkající se jména vypravěčky. Doporučuji přečíst předmluvu až na závěr. „Nolite Te Bastardes Carborundorum“ Mám motivaci dokoukat seriál a hlavně si od autorky přečíst i jinou knihu. „Ještě nějaké dotazy?“
Číst více Číst více
2.8.2020

27

Kniha mě zaujala nejenom svým námětem, ale především jeho literárním zpracováním. M.Atwoodová přesvědčivě prokázala své vypravěčské mistrovství. Samotný příběh a myšlenky v něm obsažené jsou natolik závažné, že jen stěží zanechají někoho chladným a netečným. Nebudu zde polemizovat o tom, zda by něco takového, jak líčí protagonistka románu, mohlo někdy v budoucnu nastat a kdo by za tím stál. Daleko...
Kniha mě zaujala nejenom svým námětem, ale především jeho literárním zpracováním. M.Atwoodová přesvědčivě prokázala své vypravěčské mistrovství. Samotný příběh a...
Kniha mě zaujala nejenom svým námětem, ale především jeho literárním zpracováním. M.Atwoodová přesvědčivě prokázala své vypravěčské mistrovství. Samotný příběh a myšlenky v něm obsažené jsou natolik závažné, že jen stěží zanechají někoho chladným a netečným. Nebudu zde polemizovat o tom, zda by něco takového, jak líčí protagonistka románu, mohlo někdy v budoucnu nastat a kdo by za tím stál. Daleko důležitější jsou pro mě otázky, které autorka nastoluje a o nichž se zmiňuje v předmluvě z roku 2017. Ne, nestaví se otevřeně proti víře a náboženství. Chce pouze poukázat na brutální zneužití idejí, které obsahuje, k instalaci fašistického teokratického režimu. Když se letmo ohlédneme do minulosti, v podstatě každá církev,včetně té katolické, měla ve své historii období, o kterých by bylo záhodno raději taktně pomlčet (myšleno poněkud eufemisticky). Totéž lze samozřejmě s úspěchem aplikovat i "na opačné straně kurtu". S důsledky uplatňování komunistické ideologie v praxi se musíme ještě stále vyrovnávat, a bude to asi trvat ještě delší dobu. Totalitní myšlení a praktiky jsou pro generaci, která poznala jen dobu nesvobody, něčím jako cejch vypálený v jejich mysli. Ale abych příliš neodbočoval: kniha je skvělá a všem ji doporučuji.
Číst více Číst více

Více od autora:

Margaret Atwood

Verze vašeho prohlížeče je zastaralá!

a může vykazovat chyby v průběhu nákupu či v samotném zobrazení.
Pro nerušený nákup aktualizujte váš prohlížeč na nejnovější verzi nebo zvolte jiný prohlížeč.

Otevřít v Microsoft Edge Přesto pokračovat