Noční dům jsem si koupila hned po jeho vydání. Začala jsem číst a přiznávám, že jsem po pár stránkách knížku odložila. Kluk vcucnutý telefonním sluchátkem?!? Tak něco takového opravdu není můj šálek čaje (i když třeba Černý telefon od Joe Hilla jsem přečetla docela s chutí...) Jenže před pár dny jsem si přečetla komentáře mých oblíbených a k Nočním domu jsem se vrátila. A dobře jsem udělala. Po 1. části, plné fantasmagorického děje, přišla 2. část (a racionální prozření - aha, tak ono to je vlastně takhle!) a nakonec 3. část (a definitivní procitnutí ze sna - no ne, tak Nesbo mě zase dostal, je to pořád frajer, i když podobné rozuzlení jsem už někde určitě četla). Bylo to dost dobré. U mně má za čtyři (to za to mlaskající sluchátko) a doporučuju.

'Lži, ktoré človek často opakuje nahlas, sa neraz stanú pravdou.' Prvé, čo ma dostalo, bola obálka knihy. Už len tá si zaslúži plný počet bodov, pretože je naozaj strašidelne krásna :) Druhé, čo ma dostalo, bola anotácia knihy. Keď som si ju prečítala, 'Nočný dom' sa vyšplhal až na samý vrchol kníh, ktoré musím mať :) A tretie, čo ma dostalo, bol obsah knihy. Je taký pútavý, že kniha sa prilepí k rukám a za jedno popoludnie je preč :) 'Bojím sa výšok aj tmy, vody aj požiaru. A bojím sa telefónov. Predovšetkým sa však bojím strachu.'