12 pravidel pro život

Nejsou to rady. "Psychoterapie není udílení rad. Radu dostanete, když si člověk, s nímž se bavíte o něčem strašném a složitém, přeje, abyste zmlkli a nechali jej být. Radu vám dá ten, kdo vám chce předvést nadřazenost svého intelektu. Kdybyste koneckonců nebyli tak hloupí, neměli byste hloupé problémy." str. 253 A tak je potřeba k celé knize přistoupit. Ne jako k jednoduchému výčtu pravidel, které vás zbaví starostí a jako mávnutím kouzelného proutku se všechno ve vašem životě k dobrému obrátí. Ne, tohle je spíš filozofické pojednání o stavu současné společnosti. Peterson nadhodí téma a pak kolem něj krouží v obrátkách a odbočkách tak vzdálených, že si říkáte, že už se ani nemá šanci k původnímu tématu vrátit... Zřejmě ani s některými myšlenkami nebudete souhlasit, ale upřímně to po vás ani autor nechce. Předkládá své úvahy tak, aby se čtenář nad nimi zamyslel a ne je jen tupě následoval...

Jordan B. Peterson, kanadský psycholog, konzervativec, odborník na všechno a světově proslulý chovatel humrů se opět jal oblažit svět svými myšlenkami, které však nejsou zcela jeho. Ví je totiž každý. To je koneckonců doménou Petersona - říci zjevný fakt tak, že zní přelomově, novátorsky a intelektuálně vytříbeně a na výši. Třeba uznat, že i to je samostatným uměním (I got to give devil his due). Například pravý přítel se údajně pozná tak, že s námi oslavuje naše úspěchy a v době našich selhání nás podpoří. Kdo toto neví, ten by měl vyhledat Petersonových služeb coby psychologa a jeho knihu nechat ležet. Dále způsob jak si najít ženu (či obecně partnera) tkví v nutnosti racionalizace subjektu, tedy v nezbožšťování žen a v nestavění si jich na piedestal, tedy v jejich vnímání jako obyčejných lidských bytostí s individuální povahou. No bravo! Opět, pokud toto někdo dosud neví, pak má zřejmě větší problém, než si původně myslel a 12, 16 ani 40 pravidel pro život to za něj nevyřeší. Cílovou skupinou motivačních knih obecně jsou spíše lidé, kterým už takové knihy nepomohou, ale Peterson to povýšil na zcela novou úroveň. Peterson je zkrátka mistrem intelektuálního sebeukájení, které mu navíc příliš nejde. A pokud se někdo chce mermomocí seznámit s jeho myšlenkami (věřte mi, lze se bez nich obejít), pak existují mnohem časově a finančně ekonomičtější alternativy než tato kniha. Závěrem lze říci, že pokud je J.B. Peterson dle NY Times skutečně nejvlivnějším intelektuálem západní civilizace, pak se nelze divit, že to s ní jde od dvanácti k pěti.