"Rodiče nemohou platit životem za své děti ani děti za své rodiče. Každý zaplatí životem za svůj vlastní hřích." -Deuteronomium 24:16 I v éře kamer, které nás sledují na každém kroku, se nám může stát, že nastoupíte do metra a už z něj nikdy nevystoupíte. Přesně to se stalo 16.12. Samovi Wrenovi - nastoipl do metra a už u něj nevystoupil - ztratil se. A když se policii nepodařilo půl roku najít nějakou stopu, obrátila se jeho maželka na Davida Rakera. David Raker, vdovec a bývalý novinář hledá ztracené lidi. "Chci, abyste našel mého manžela," řekla, odmlčela se a promnula si dlaně. Na okamžik se trochu stáhla do stínu. Sklonila hlavu a nahrbila ramena, jakoby se chtěla připravit na chvíli, kdy ji odmítnu. "Před šesti měsíci nastoupil na metro ve stanici Gloucester Road. A už z něj nikdy nevystoupil." david tedy začíná pátrat po ztraceném muži. Při pátrání se opět setkává s Colmem Healym. Metropolitní policie teď řeší případ "Uchvatitel". A Healy má jedinou touhu - účastnit se pátrání po tomto zvláštním pachateli, který unáší slabé homosexuály. Colm je Davidům asi spíš známý než přítel, i když David pro něj má určitou slabost - nemá rád některé špatné vlastnosti Colma, ale na druhou stranu si velmi cení jeho kvalit policajta. V tomto díle je Colm ještě zaměstnancem Metropolitní policie, ale vzhledem k jeho minulosti mu většina kolegů jen "hází klacky pod nohy". Jediná, kdo má chuť mu ještě věřit je, jeho šéfová Crawová. David Raker tedy pátrá po zmizelém Samovi, navštíví bývalou práci, prověřuje kontakty v mobilu, setká se s jeho bratrem....a čím dál víc má pocit, že hledá někoho jiného než mu popsala Julie, Samova žena. Snad jediné, čemu se dá věřit je, že svoji ženu měl rád. Vypadá to, že hledání Sama a pártrání po Uchvatiteli se prolíná a tak policie zakáže Davidovi pátra dál po Samovi. Policejní vyšetřovatelé si myslí, že Sam je onen neznámý. Napínavé čtení, jak ostatně již jméno autora uvozuje. Tim Weaver je spolehlivý autor, pokud hledáte dobrý thriller, chcet se bát a baví vás přemýšlet nad myšlenkvými pochody pachatelů. Drastické scény mají jen tu správnou dávku hrůzy, spíš se budete bát ve tmě, ve starých opuštěných domech - starých stanicích londýnského metr, kde vám bude pod nohama křupat sklo, staré zdivo a budete se muset vyrovnávat s různými zápachy. David Raker je určitě můj hrdina - obdivuji jeho zápal pro práci. Když se rozhodne někoho najít, je schopen obětovat i život. Asi jako životní partner to ne....obdiv, vzhlížet, to určitě, ale každodenní strach, to musí být velmi těžké snášet. Chápu Liz - hrdinové jsou asi lepší trochu zpovzdálí, než každý den vidět jejich modřiny a šrámy a mít strach o jejich život. A to je určitě s Davidem Rakerem problém každý den.... Trochu zvláštní je záměr (jestli to tak je) autora - díly vycházejí "na přeskáčku". A vzhledem k závěru si nejsem jistá, jestli jsem jej dobře pochopila - no uvidíme.....