IQ v sobě skutečně kloubí něco z díla Arthura C. Doyla a něco z atmosféry filmů Quentina Tarantina. Naštěstí nejde o lacině odbytou holmesiádu v moderních kulisách, ozvláštněnou pouze o černou kůži. Joe Ide kráčí vlastní cestou a to, co jeho román spojuje s Velkým detektivem, je pouze jeho úcta k němu. Příběh rozehrává s drsňáckou patinou devadesátých let, kdy nechybí stylové odlehčení ani sociální podkres a jakmile se přejde k zápletce samotné, už vás má nadobro zaháčkovaného. Pak už nezbývá než se bavit a naplno si užívat lesk a slávu raperské VIP komunity, kde si absurdní bohatství podává ruku s regulérní blbostí. Vzhledem k tomu, že jde o úvodní román plánované série, je poměrně hodně prostoru věnováno minulosti hrdiny a to na úkor základního zločinu, který je tak překvapivě jednoduchý. O to víc se ale těším na další story plnou jiskrné dedukce (pardon, indukce), založené spíš na znalostech lidského uvažování, než na detailním zkoumání stop. Škoda té neproměněné nominace na Edgara.

Holmese bych tam tedy nehledala, ještě že mě upozornil přebal. Ale to je jedno. Problematika Losangeleských gangů mě obecně nijak zvlášť nezajímá, ke knize jsem se dostala náhodou, ale nelituju vůbec. Zábavná jízda ulicemi LA, doprovázená svižnými, vtipnými dialogy. Hlavní detektivní zápletku doplňuje životní příběh hlavního hrdiny prostřednictvím pasáží, věnované jeho poněkud diskutabilní minulosti. Tahle knížka má prostě šťávu! A jistě na tom nemalou zásluhu má i skvělý překlad pana Popela.