Štvrtá opica

Celkem drsná kniha, která mě zpočátku upoutala, v polovině jsem se trochu nudila, ale ke konci mě autor zase vtáhnul do děje. Připadala jsem si, jako bych četla něco mezi Carterem a Deaverem. Kapitoly, které prostřednictvím deníku objasňují, jak se z malého chlapce stane sériový vrah, mi připadaly moc rozvláčné, ale pro celkovou atmosféru příběhu vhodně promyšlené.

Dlouhou dobu jsem si myslela, že jsem již otrlý čtenář a nic moc mě už nedokáže překvapit. A jelikož jsem velkou fanynkou Chrise Cartrera, počítala jsem s tím, že mě nic nerozhodí. Ale po přečtení tohoto bestselleru si myslím, že Čtvrtá opice byla ještě o level horší a to už je co říct. Od samého začátku měla nutkání s knihou praštit, nešlo to. Bylo to nechutné a tak šíleně zvrácené, ale copak jsem mohla odejít? Na vraha jsem nepřišla, snažila jsem se udržet svůj žaludek v klidu a zbytečně se nerozptylovat. Samozřejmě jsem zapomněla, že ještě není všemu úplný konec a může se ještě leccos objevit. A bum... Inu... ještě teď se pomalu vzpamatovávám ze všeho a nechutenství a veškerých informací. Byl to příběh se vším všudy já prostě musím pokračovat ve čtení dál. Možný spoiler: Co se asi stane když dva psychopati zplodí potomka? Asi si co nejdříve přečtu Křemílka a Vochomůrku, tam se tolik nevraždí :-)