Staré řecké báje a pověsti, pravděpodobně nejznámější kniha Eduarda Petišky s legendárními ilustracemi malíře Zdeňka Sklenáře obsahuje příběhy z řecké mytologie převyprávěné pro děti a mládež. \nV jednotlivých příbězích se mladí čtenáři setkají s nejznámějšími řeckými bohy (např. Diem, Athénou, Afroditou, Apollonem), hrdiny (Heraklem, Theseem, Odyseem nebo Oidipem) či mytickými postavami i monstry (Amazonkami, Pegasem, Medúzou či Kerberem).\nAutor, jemuž politická situace v tehdejším Československu bránila psát pro dospělé, vnímal Staré řecké báje a pověstizároveň jako metaforický „román a o životě v Čechách“, o českých zoufalstvích a nadějích. Právě v tomto archetypickém pojetí antické látky zřejmě spočívá její trvalý úspěch, nejedná se totiž jen o převyprávění antických mýtů, nýbrž komplexní svědectví o lidském životě a charakteru, srozumitelné v každé době a ve všech jazycích, do nichž kniha byla přeložena (kupř. ve Francii dosáhla kolem pětadvaceti vydání a stala se školní četbou). I u nás se kniha od prvního vydání v roce 1958, dočkala více než patnácti vydání a od té doby oslovila několik generací čtenářů. Současné vydání doprovázejí legendární ilustrace malíře Zdeňka Sklenáře. Kniha zároveň vychází i ve speciální úpravě jako bibliofilie.\nEduard Petiška (1924–1987), od jehož smrti uplynulo v letošním roce 33 let, byl český spisovatel knih pro děti, mládež i dospělé, překladatel, básník, dramatik, ale i editor V. Dyka, F. Hrubína či E. Frynty. Jeho knihy byly přeloženy do několika desítek jazyků, Staré řecké báje a pověstisi však mezi nimi dodnes uchovaly klíčové postavení. \nV roce 2020 si připomínáme také 110. výročí narození Zdeňka Sklenáře (1910–1986), předního českého malíře, grafika a ilustrátora, který už za svého života dosáhl plného uznání své tvorby. Graficky upravil a svými ilustracemi doprovodil více než 400 knižních titulů, za něž získal četná ocenění. K nejznámějším patří Staré řecké báje a pověsti Eduarda Petišky (1964), Příběhy Odysseovy (1969), Kytice Karla Jaromíra Erbena (1942), Máj Karla Hanka Máchy (1956), ale také Opičí král (1961), Zpěvy staré Číny Bohumila Mathesia (1967), Tao te ťing – O Tao a ctnosti v překladu Berty Krebsové (1971) a celá řada dalších. Sklenářovy ilustrace reprezentovaly Československo například roku 1962 na bienále v Benátkách.\n\n