V historii se příběh žen nezapisoval moc často – zapisovaly se války a vítězové, počty koní a církevní majetek. Ale porodní polohy a byliny, ženské sexuální prožitky a zvyky kolem rodičovství a mateřství se zapisovaly jen málo… A o co se potom můžeme opřít, když nemáme přístup k moudrosti zkušeností našich babiček (kterým to zas zapomněly sdělit jejich babičky, protože už se to od svých babiček nedozvěděly)? O co se budou opírat naše dcery, aby nemusely dělat stejné chyby? Anebo i naši synové, ať nemusejí příliš dlouho hledat cestu k pochopení ženy?